Menší, lehčí, levnější, s univerzálním bajonetem, šikovnou rukojetí a záznamem na dostupné SDXC karty, ale stále ještě s velkým Super 35 mm čipem a videem v UHD, to je mladší sestra kamery FS7. Oproti ní je trochu ochuzená o záznamové formáty a možnosti rozšíření, ale to může být dočasné. V každém případě se jedná o velmi zajímavý model za slušnou cenu.

Stručné srovnání FS5 a FS7
Protože se jedná na pohled o velmi podobné kamery, pokusím se na úvod shrnout hlavní rozdíly mezi těmito modely. Obě kamery mají těla z hořčíkové slitiny a kvalitní ocelový bajonet Sony-E. FS5 je menší a lehčí než FS7 - 828 g oproti 2 kg (tělo FS7 bez hledáčku). FS5 má šikovnou rukojeť na pravé straně kamery s funkčními tlačítky, ovládáním zoomu a clony a hlavně s možností rotace rukojeti při namáčknutém tlačítku. Umístění rukojeti neumožňuje mít kameru na rameni, ale sama je tak malá a lehká, že ji lze v ruce snadno udržet i delší dobu. U kamery FS7 je rukojeť připevněna k otočné tyči, a to hlavně z důvodu snadného držení kamery na rameni. Ke změně polohy je nutné uvolnit šrouby, což není úplně pohodlné. S připevněnou rukojetí na tyči kameru nelze postavit na vodorovnou podložku a kácí se, při transportu je kvůli rozměrům lepší tyč sundat.

FS5 má LCD a hledáček, FS7 má jen LCD s kukrem (převzato z německého Gucker - kukátko, zde ve smyslu přídavný tubus s čočkou). Obě kamery mají shodný bajonet Sony-E, funkční tlačítka, možnost manuálního nastavení zvuku a dva profesionální Canon vstupy. FS5 má jeden ze zvukových vstupů na odnímatelné rukojeti - když ji sundáte, přijdete o jeden z kanálů. FS5 i FS7 mají ND filtry, FS7 skokový, FS5 skokový i variabilní. To považuji za obrovskou vymoženost - během natáčení je možné naprosto plynule měnit expozici při konstantní cloně a tedy i hloubce ostrosti!

Kromě ceny těla (FS5 za 135.900 Kč a FS7 za 180.909 Kč, obojí bez DPH) je nutné vzít v úvahu cenu médií. A tady je rozdíl dost podstatný - FS5 nahrává na poměrně levné SDXC karty (ale ne na všechny, o tom později), FS7 na speciální a poměrně drahé XQD karty. U 64 GB médií je to cca 800 Kč za SDXC kartu Kingston proti 6.490 Kč za Sony XQD kartu. A při odlišných kodecích je pak rozdíl ještě výraznější. Na 64 GB kartu v kameře FS5 se vejde 64 minut záznamu UHD XAVC-L, FS7 používá kvalitnější kodek XAVC-I s 13 minutami videa na 64 GB kartě.

FS5 umí rychloběžné snímání v HD do 240 fps, ale jen 8 sekund. FS7 umí jen 180 fps, ale zase kontinuálně, dokud nedojde kapacita. K FS7 lze koupit několik externích jednotek, které rozšiřují formáty záznamu na Apple ProRes a RAW s možností simultánního záznamu v různých formátech do kamery a do externího rekordéru. FS5 nic takového nemá, ale do budoucna se upgrade nedá vyloučit. Pro ty z profesionálů, kteří točí na více kamer najednou, je důležitou vlastností schopnost kamery nahrát časový kód z externího zdroje. Dražší FS7 to umí, FS5 ne. Kdo by tedy chtěl synchronizovat záznamy z více FS5 kamer, musí na začátku záběrů klapat. To jsou asi ty nejdůležitější rozdíly mezi oběma přístroji a teď už se pojďme dopodrobna věnovat kameře FS5.

Tělo kamery
Je přiměřeně malé. Otočnou rukojeť stejně jako rukojeť na horní části kamery spolu s LCD je možné sundat a získáte tak skutečně malý přístroj, který je vhodný například pro letecké natáčení. Otočná rukojeť je vybavena řadou ovládacích prvků, u nichž clonové kolečko využijete u prakticky všech objektivů se Sony-E bajonetem, zatímco ovládání zoomu prakticky jen u dvou - jde o v minulém článku popisovaný objektiv 28-135 a setový objektiv (v tom případě nese komplet označení FS5K) 18-105 mm. O nutnosti používání transfokace by se samozřejmě dalo diskutovat, ve větší míře se používá hlavně ve zpravodajství a tak by absence motorového ovládání zoomu u jiných objektivů neměla příliš vadit.

Funkční tlačítka
Kromě klasických ovládacích prvků jako je nastavení zvuku, bílé, různých automatik apod. najdete na těle kamery funkční tlačítka, kterým můžete v menu přiřadit mnoho funkcí. U většiny tlačítek pro přehlednost doporučuji ponechat funkci přednastavenou výrobcem, protože jsou opatřena popisky (Slow Motion apod.). Na samotné rukojeti jsou dvě funkční tlačítka, celkem se mi osvědčilo přiřadit jednomu peaking (bez peakingu u širších skel nezaostříte, ale když je stále zapnutý, ruší to) a druhému zebru (pro stanovení správné expozice).


Konektory
Mezi dnes již standardními konektory nic nepřekvapí, kromě již zmíněných zvukových vstupů jsou na zadní části kamery obrazové výstupy - SDI HD 422, HDMI 4K a HD, dále je tu USB, sluchátkový výstup, vstup na dálkové ovládání a síťový konektor. Kamera má wifi, dá se ovládat na dálku a použít ke streamování videa. Sloty na SDXC karty jsou tu dva. K záznamu lze použít karty postupně, případně je možné na ně nahrávat současně - jeden záznam je pak záložní. Karty musí být SDXC UHSI. Na SDHC UHSI naprosto shodných parametrů kamera odmítne nahrávat video v UHD. Karty jsou velmi levné, nejmenší SDXC karta má kapacitu 64 GB a pořídíte ji za méně než 1.000 Kč. Spolehlivost SD karet oproti dražším profesionálním médiím není ale úplně stoprocentní.

Hledáček a LCD
Oba tyto prvky mají úžasné rozlišení. Mimochodem, tato kamera nabízí snad první barevný hledáček, který při natáčení využívám více než LCD. Přesto doporučuji záběry natočené objektivem s kratším ohniskem „koprovat“ (kopr - ve filmařském slangu kontrolní projekce) na velkém monitoru, kde tak odhalíme sebemenší neostrost.

V přední části rukojeti je vestavěný stereo mikrofon, vedle něj je pak držák na klasický kamerový mikrofon směrovější charakteristiky. Jeho umístění není příliš šťastné - je příliš vepředu a přídavný mikrofon by mohl u objektivu s kratším ohniskem zasahovat do záběru.

Objektiv Sony 18-105, f=4
Jde o klasickou ukázku kompromisního řešení. Má motorové ovládání zoomu, které spolupracuje s ovladačem na rukojeti, příjemný clonový rozsah a dobrou kresbu, tím ale výčet kladů končí. Světelnost bych uvítal okolo hodnoty 2,8 a to právě kvůli práci s malou hloubkou ostrosti, nikoliv kvůli expozici, protože kamera je citlivá dost a do 3200 ASA prakticky vůbec nešumí. Ostření, transfokace a clonění je pak hotová katastrofa. Ostření je plně přizpůsobeno automatice, je protáčivé, bez dorazů a škály a tak nepřesné, že je na natáčení objektiv prakticky nepoužitelný. Totéž zoom, nemluvě o cloně, která se ovládá pouze miniaturním kroužkem na těle kamery.

Další objektivy - filmová skla
Tady narážíme na nikým nepředvídaný problém - v poloprofesionálním segmentu chybějí cenově dostupné světelné zoomy se slušným rozsahem. V oblasti filmových kamer tu máme kvalitní objektivy značek jako je RED, Zeiss, Canon, Cooke apod., ale například takový RED PRO ZOOM 18-85 mm se světelností by byl ideální volbou, kdyby nestál bezmála 10.000 dolarů a nevážil 4,5 kg. Zeiss 28-80 mm je sice lehčí (2,5 kg), ale v širším ohnisku je málo široký a cena 20.000 dolarů je pro použití s levnou kamerou nesmyslná.

Videoobjektiv SELP28135G a fotografické zoomy
Pak tu ještě máme cenově dostupný videoobjektiv Sony 28-135, ovšem s malou světelností f=4 a opět malou šířkou záběru v kratší části ohniska. Co nám ještě zbývá? Prakticky jen fotografické zoomy. Velkou výhodou Sony-E bajonetu je možnost připojení objektivů s nejpoužívanějšími bajonety - PL, Nikon i Canon. Redukce jsou buď bez optického členu, pak je faktor ořezu 1,6 (a tak například z ohniska 28 mm dostanete úhel záběru odpovídající objektivu 45 mm u full frame), nebo s optickým členem, který eliminuje faktor ořezu a navíc přidá expozici o cca jednu clonu tím, že obraz promítaný z objektivu na čip zúží do menšího formátu APS-C čipu.

Nevýhody redukcí
Ovšem nic není dokonalé. Nejpoužívanější redukce Metabones je velmi drahá, cena se pohybuje mezi 10 až 20 tisíci korun a kvalita provedení je čínská. Pak je tu ještě problém s ovládáním clony - dnešní moderní objektivy nemají clonový kroužek. Přesto lze u Nikon objektivů ovládat clonu objektivu mechanicky přes adaptér. Mechanické ovládání clony na adaptéru je podobné clonovému kroužku starších objektivů, ale se škálou označenou čísly 1, 2, 3, 4 atd. Což zřejmě udává, že snižujeme clonu o jednu, dvě, tři... Ale nikdy nevíme přesně, jakou clonu máme vlastně nastavenou, i proto, že na redukci nejsou žádné kontakty, které by elektroniku objektivu propojily s kamerou, kde bychom pak v hledáčku mohli vidět údaj o cloně. K tomu si přidejte, že Nikon objektivy mají ostření naopak a je jasné, že natáčení bude velmi obtížné. Adaptér pro Canon objektivy je ještě horší. Ten sice kontakty má, ale ovládání clony, které je elektronické, funguje nepředvídatelně a znemožňuje plynulé clonění. Dále je pak nutné říci, že objektivy pro fotoaparáty mají u ostření velmi krátký chod, což je pro natáčení také zčásti diskvalifikuje.

Kvůli zmíněným nedostatkům by asi bylo lepší používat redukce bez optického členu, ale vzhledem k faktoru ořezu jsou vhodnější objektivy pro APS-C v rozsahu 17 nebo 18 až 50 (55). Ty však kvalitou optiky ani provedení nedosahují vlastností kvalitních full frame objektivů (například řada L u Canonu).

Ideální objektivy
Co si počít? Najít vhodný zoom je prakticky nemožné, v oblasti pevných skel je situace mnohem lepší. Tady bych doporučoval vyhnout se fotografickým objektivům úplně, snad s výjimkou Zeissů pro Nikon. Pro Nikon proto, že mají clonový kroužek a tak lze s nimi s redukcí s optickým členem nebo bez perfektně pracovat. Nebo můžete zvolit skla korejské firmy Samyang, která mají všechny potřebné náležitosti filmových objektivů, jsou však co se týče konstrukce nepříliš vysoké kvality. Ideální by tedy byla řada filmových objektivů Zeiss CP.2, které jsou solidní po všech stránkách, cena za kus se však blíží sto tisícům.

V současné době tedy neexistuje žádný objektiv - nejlépe zoom s profesionálním ovládáním, nižší hmotnosti i cenou, avšak s vysokou světelností - za rozumnou cenu. Jaký bych si přál já sám? Stačil by mi přestavěný objektiv 18-105 mm, ale se světelností 2.8 a stavbou, jakou má transfokátor Sony SELP28135G 28-135 mm (to znamená s mechanickým ovládáním ostření, zoomu a clony a pořádnou škálou). A teď již zpět k vlastnostem kamery Sony FS5.

Záznam
Kamera točí v HD a UHD (nikoliv ve 4K). Dalším rozdílem oproti kameře FS7 je to, že dražší varianta používá i ve 4K XAVC kodek s plnohodnotnými snímky (XAVC-I), kdežto Sony FS5 má ošizený formát s Long GOP snímky (XAVC-L). Formáty videa kamery FS5 jsou uvedeny v tabulce níže. Kromě toho umí ještě kamera tzv. proxy soubory s nižším rozlišením pro offline střih na méně výkonných střižnách. Jinak i šestijádrový procesor s MPEG-4 XAVC-L videem trochu zápasí, přesto se s ním dá pracovat v reálném čase.

XAVC Long
100 Mb/s: 3840 x 2160p 29.97/25/23.98
60 Mb/s: 3840 x 2160p 29.97/25/23.98
50 Mb/s: 1920 x 1080p 59.94/50/29.97/25/23.98
50 Mb/s: 1920 x 1080i 59.94/50
50 Mb/s: 1280 x 720p 59.94/50
35 Mb/s: 1920 x 1280p 59.94/50/29.97/25/23.98
25 Mb/s: 1920 x 1080i 59.94/50

AVCHD
28 Mb/s (PS): 1920 x 1080p 59.94/50
24 Mb/s (FX): 1920 x 1080p 29.97/25/23.98
24 Mb/s (FX): 1920 x 1080i 59.94/50
24 Mb/s (FX): 1280 x 720p: 59.94/50
17 Mb/s (FH): 1920 x 1080p 29.97/25/23.98
17 Mb/s (FH): 1920 x 1080i 59.94/50
17 Mb/s (FH): 1280 x 720p: 59.94/50
9 Mb/s (HQ): 1280 x 720p: 59.94/50

Poznámka k synchronizaci obrazu se zvukem
Kamera je cenově tak dostupná, že můžete začít koketovat s myšlenkou natáčení na více kamer. To je jistě možné, problémem je však synchronizace. Nejjednodušší by byla synchronizace pomocí časového kódu vygenerovaného pomocí externího generátoru. Všechna zařízení - jak kamery, tak audiorekordér - by pak měla shodný kód a synchronizace by byla hračkou. Na rozdíl od FS7 však kamera FS5 neumí přijímat vygenerovaný kód. Možnosti synchronizace jsou pak dvě: klapat záběry a hlásit čísla klapek pro zvuk, nebo použít zdánlivě jednodušší metodu - točit bez klapek, natáhnout materiál do počítače a použít synchronizační program Pluraleyes.

Ten mi vždy v minulosti fungoval bez problémů - do programu jsem natáhl obraz i zvuk, zmáčkl tlačítko „Synchronizovat“, vypil jsem si kávu, program vše nasadil a pak už jen stačilo exportovat projekt ve formátu pro Final Cut nebo Premiere. S novou kamerou ovšem nastaly nové podmínky. XAVC záznam má čtyři zvukové stopy. Dejme tomu, že točíme na tři kamery, pak máme tři video stopy a 12 audio stop, k tomu záznam z externího audiorekordéru s více stopami sloučenými do multichannel WAV souborů. Natáhneme vše do Pluraleyes a pak čekáme desítky minut, než... se například objeví chybové hlášení. Ulehčením pak může být export z multichannel WAV do mono WAV souborů a jejich postupné natahování. Ale stejně si pořádně počkáme. A pak si soubor otevřete ve střihacím programu a zjistíte, že vše je lehce asynchronní a že jste stejně měli klapat, aby se to pak lépe nasazovalo. Zkrátka, Pluraleyes má zatím s XAVC soubory pořádný problém.

Závěrem
Kamera FS5 by byla pro dokumentaristu naprosto úžasná. A to jsem již chválil FS7, jenže FS5 je ještě lepší. Je malá, přesto se dobře ovládá, má dva sloty se záznamem na levné karty, úžasný hledáček, možnost vypnout všechny automatiky a nastavit vše ručně. Má také obrovskou citlivost a málo šumí a tak bych se mohl rozplývat dál a dál. Absence RAWu mne nemrzí, spíše bych uvítal plnohodnotné snímky a 4K, ne jen UHD, ale to jsou maličkosti. Celkově ve mně zanechala kamera výborný dojem. Mrzí mne jen absence kvalitního objektivu, protože ten je pro kvalitu obrazu naprosto zásadní. Určitě by bylo lepší, kdyby to bylo jako dříve a místo inženýrů a prodejců by objektivy navrhovali kameramani.

Výrobce: Sony
Zapůjčil: O-Video s.r.o.

Marek Tichý