The Deal

Odpovědět
Uživatelský avatar
pixel
Administrátor
Příspěvky: 139
Registrován: 03 srp 2011 14:24

The Deal

Příspěvek od pixel » 30 zář 2011 09:13

Aneb se skotem až ke Scottovi.

Na počátku byla televize, a to sice širokoúhlá Philips Cinema 21:9. Společnost Philips v rámci propagace jejích obrazových kvalit nejprve v roce 2009 natočila unikátní webový film Caroussel, odehrávající se celý v jednom záběru, v němž kamera prolétávala „zmrazenou“ scénou bankovní loupeže. V roce 2010 navázala firma na tuto kampaň unikátním projektem Parallel Lines, kdy ve spolupráci s RSA (Ridley Scott Associates, produkční společnost Ridleyho Scotta) oslovila pět režisérů, aby natočili krátký příběh dle zadaného scénáře. Scénář obsahoval šest krátkých vět v přesně určeném pořadí:

1. What is that? - Co je to?
2- It’s a unicorn. - To je jednorožec.
3. Never seen one up close. - Nikdy jsem neviděl žádného takhle zblízka.
4. Beautiful. - Nádhera.
5. Get away, get away. - Vypadni, vypadni.
6. I’m sorry. - Omlouvám se.

Na základě tohoto scénáře tedy vzniklo pět naprosto odlišných a jedinečných krátkých filmů, od animovaného přes drama až po sci-fi. Společnost Philips těmito filmy demonstrovala, že existuje milion způsobů, jak odvyprávět příběh, ale jen jeden, jak ho sledovat. A když řekla milion způsobů, myslela to doslova. V rámci projektu Parallel Lines totiž vyhlásila soutěž o šestý krátký film natočený na motivy stejného scénáře jako pět předchozích. Soutěž byla vyhlášena celosvětově a zúčastnit se mohl naprosto kdokoliv. Zadání bylo jasné: natočit krátký film maximálně do tří minut dle zadaného scénáře tak, aby měl co největší kinematografické kvality (obraz, zvuk, hudba) a aby zadaný scénář uchopil co nejkreativněji. Hlavní cena byla lákavá - týden v kancelářích Ridley Scott Associates. Vítězný film mělo navíc vybrat sám Sir Ridley Scott. Tedy nabídka, která se neodmítá.
Obrázek
Scénář
Po okamžitém rozhodnutí, že se soutěže zúčastníme, tedy nastala realizace filmu. První, nejzásadnější a klíčové rozhodnutí se týkalo námětu a následně scénáře. Výhodou bylo, že dialogy už byly napsány. Ne že by člověk chtěl dělat scénář tak, aby vyhrál, to by bylo dost prvoplánové, ale přece jen u takovéto soutěže o nic jiného nejde. Nastala tedy fáze vymýšlení - co je dostatečně zajímavé jak vizuálně, tak příběhově a zároveň dokáže oslovit publikum a porotce v zahraničí. Hned na začátku nám bylo jasné, že pokoušet se o něco „jako v Americe“ či „jako ve Španělsku“ nemá smysl - soutěž je celosvětová a tak budou jednotlivé země zastoupeny svými domácími tvůrci. Klasický americký akční film přece jen vždy vypadá lépe v amerických reáliích než v českých. Nakonec jsme se rozhodli jít cestou české speciality, která jinde ve světě není (resp. jinde než ve východní Evropě): veksláci, JZD, cigáni, traktory, šusťákovky, disco. (Pozn.: slovo cigáni není myšleno nijak hanlivě ani urážlivě, je zde použito ve svém nejlepším a nejtradičnějším významu.) Odtud už byl jen kousek k nápadu, že jednorožcem nebude jednorožec, ale kráva s jedním rohem. Scénář byl tedy na světě - probíhá obchod dvou gangů, cigánů a JZĎáků, obě skupiny se snaží navzájem podvést tu druhou a vše končí velkou přestřelkou, při které se navzájem pozabíjejí. To vše v duchu filmů Guye Ritchieho a Quentina Tarantina.
Obrázek
Preprodukce
Jakmile byl na světě scénář a Director’s Treatment, představující celý projekt, mohla se rozjet preprodukce. Nejdříve tedy fáze nejzásadnější - shánění peněz. Nakonec se nám podařilo najít úžasného Petra Čížka ze společnosti ZalozFirmu.cz, který byl ochoten přispět nám na celou srandu sponzorským darem. Začalo tedy shánění herců, lokací, storyboardování atd. Herce jsme našli díky Castingu Barrandov a krásné JZD zase nedaleko Berouna v obci Měnany. Po prvních obhlídkách v JZD bylo jasno - jde o lokaci tak úžasnou a fotogenickou, že minimálně po stránce vizuální jsme měli film rozjetý velmi dobře.

Produkce
Samotné natáčení probíhalo tři dny a zúčastnil se ho štáb 15 lidí, 12 herců a dva psi. Natáčelo se v prostorách JZD Měnany a Bykoš a v přilehlém okolí. Během natáčení nebylo zraněno žádné zvíře ani člověk. Natáčeli jsme podle přesně rozkresleného a daného storyboardu s „průtočností“ plus minus dvacet záběrů denně. Svícení bylo minimální, exteriérové záběry nejsou nasvíceny vůbec, v interiérech jen scéna ve stodole, i zde bylo ale svícení minimální. Natáčeli jsme na fotoaparát Canon 7D za použití filmových objektivů a práce s přístrojem i výsledek byly naprosto parádní. Zde bychom rádi poděkovali panu Václavu Hejdukovi z firmy Panavision za zapůjčení těchto filmových objektivů a neutuchající podporu. Jediným problémem, který jsme během natáčení řešili, bylo přehřívání přístroje, způsobené velkým vedrem a dusnem, ve kterém natáčení probíhalo. (Točili jsme na konci července, takže vše bylo na maximum.) To ale vyřešily vychlazené plechovky od piva připevněné na foťák. Jinak probíhalo natáčení bez problémů, počasí nám přálo, kolektiv byl vynikající a tak. Doopravdy, tohle nejsou PR řeči z Making of hollywoodského bijáku.
ObrázekObrázek
ObrázekObrázek
Postprodukce
Od konce natáčení do uzávěrky soutěže nám zbývaly dva týdny. Nějaký čas z této doby jsme strávili prací (tzv. složenkami), takže ve výsledku zabrala celá postprodukce zhruba týden. Střih probíhal na Macu ve Final Cut Pro, který po převedení videa z fotoaparátu do formátu Pro Res 422 fungoval výborně. Na Color Grading jsme měli zkušeného a skvělého brazilského coloristu, který v Adobe After Effects udělal skvělý grading a u některých záběrů provedl zázraky. Například u prvního záběru filmu, který byl natočen už téměř za tmy a z kterého vyrobil pomocí pár masek a šikovně umístěného Lens Flar efektu krásný ranní záběr. Zvukový mix probíhal na Pro Tools a kromě zvuků nahraných na place jsme využili i frekvenci v ruchovém studiu Beep, díky které jsou ve filmu ty správné ruchy (např. křupání zeleniny při rvačce).
Obrázek
Hotovo? Zdaleka ne!
Ve chvíli, kdy jsme film tři hodiny před uzávěrkou úspěšně uploadovali na YouTube kanál soutěže, zhluboka jsme si oddechli s tím, že to máme za sebou. Hned druhé ráno nám ale došlo, jaký to je omyl. Do soutěže se přihlásilo přes 600 filmů z celého světa, tudíž to vše teprve začínalo. První kolo bylo zcela v rukou odborníků - režisérů z RSA (někteří z nich režírovali „původní“ filmy pro Parallel Lines) a odborníků z BAFTA. 22. srpna bylo vyhlášeno Top 10, tedy deset nejlepších. K našemu velkému štěstí jsme byli mezi nimi. Nyní tedy následovalo druhé kolo, které bylo v rukou veřejnosti. Následující dva týdny probíhalo divácké hlasování o postup do Top 5, ze které poté Ridley Scott vybíral vítěze. Hlasovat mohl kdokoliv, jednou denně z jedné IP adresy. Šlo o hodně a tak nebylo možné nechat vše na náhodě - začala fáze propagace. V následujících dvou týdnech jsme se snažili propagovat náš film co nejvíce, abychom získali co nejvíce hlasů pro postup do Top 5. Bylo to náročné, ale vyplatilo se! Postoupili jsme do finální pětky.

Top 5
Do finální pětky postoupilo pět naprosto rozdílných filmů - americká hollywoodská story o holocaustu, francouzská komedie o porodu, dánská detektivka, anglický horor a náš český „veksl-movie“. Ridley Scott nakonec vybral Porcelain Unicorn, americký film o holocaustu, skvěle řemeslně zvládnutý a se silným příběhem. Diváckou cenu získal francouzský Baby Time. Naše spanilá jízda tedy nakonec skončila v semifinále. Vyhráli jsme televizi, byla pro nás nesmyslně velká, tak jsme ji prodali a peníze použili na financování dalších projektů. O těch snad zase někdy příště.

Závěrem
Soutěží jako je tahle je na světě plno, ať už jde o soutěže reklam, spotů, klipů či krátkých filmů. K úspěchu není potřeba mnoho - stačí dobrý nápad, nadšení a tvrdá práce a uspět může každý. Neexistuje lepší cesta, jak poměřit své síly v mezinárodním měřítku. Jděte do toho!
Štěpán Vodrážka

Odpovědět