Profesionální kamera pro zpravodajství.
23. 4. 2013
Máme tady novou profesionální kameru s 2/3 čipem, lehkou, s kvalitním barevným hledáčkem a objektivem s manuálním i automatickým ostřením. Přidejme k tomu přehledné a intuitivní menu, kvalitní kodek a záznam na paměťové P2 karty, profesionální vstupy a výstupy, obvyklé rozmístění ovládacích prvků a dostaneme kameru, kterou Panasonic označuje jako kameru nové generace a to nejen kvůli výše uvedeným parametrům.
Kontejnery, kodeky a další
Myslím si, že z množství pojmů týkajících se kodeků, kontejnerů a dalších parametrů videa musí mít mnoho uživatelů v hlavě pěkný guláš. Proto předtím, než se pustím do podrobnějšího popisu kamery, shrnu ty nejdůležitější body. Kontejner je soubor nebo řekněme datová „obálka“ na video, zvuk a další doprovodné soubory. Kontejnerů je celá řada, např. AVI, MOV, MTS, MXF, MP4 atd. Video uvnitř kontejneru je kódováno pomocí kodeku (MJPEG, MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4). Častá je situace, že klient vyžaduje soubor v avíčku, nebo volá, že má avíčko a nejde mu přehrát, aniž by tušil, že pro přehrání videa je důležitý použitý kodek.
Pak tu ještě máme rozlišení videa (Full HD, 2K, 4K), snímkovou frekvenci, datový tok a barevné vzorkování. No a nakonec je tu ještě zvuk nekomprimovaný a komprimovaný (opět tu pracujeme s pojmy jako je kodek a datový tok) a protože se v současnosti používá zvuk v digitální podobě, hovoříme i o vzorkování.
Srovnání Long GOP a I snímků
Nejrozšířenějšími kodeky u profesionálních reportážních kamer jsou MPEG-2 Long GOP u Sony a MPEG-4 AVC-Intra u Panasonicu. Rozdíl spočívá v tom, že u Long GOP nejsou všechny snímky plnohodnotné, dopočítávají se z předchozích a následujících snímků, u I (Intra) snímků obsahují všechny snímky plnou obrazovou informaci. V prvním případě můžeme docílit při nižším datovém toku podobné obrazové kvality jako u I snímků. Platí to ovšem jen pro standardní situace. Existuje mnoho kritických záběrů, ve kterých je použití I snímků daleko výhodnější - např. při záběrech vodní hladiny se spoustou lesků, u rychlých pohybů apod.
Aby nebyla situace tak jednoduchá, teoreticky i prakticky může AVC-Intra100 vycházet lépe než u XDCAMu používaný MPEG-2 Long GOP, jenže za cenu dvojnásobného datového toku. A to je také důležitý parametr, který nás zajímá u záznamu (kapacita paměťových karet) i u archivace.
Už i konzervativní SONY tu má první kamery s MPEG-4 a naopak Panasonic vyvíjí nový formát AVC-Ultra, kde jednou z kategorií je Long GOP záznam. V neposlední řadě hraje důležitou roli i fakt, že Česká televize i Nova používají kamery Sony, což je u nás prostě zavedenější značka, proto i kdyby měly kamery Panasonic lepší obrázek, mají stejně ztíženou pozici. No a teď si vyberte, co si koupíte.
AVC-Intra a AVC-Ultra
Panasonic AG-HPX600 točí v HD rozlišení 1920 x 1080 a používá AVC-Intra100 kodek s datovým tokem 100 Mbit/s a barevným vzorkováním 4:2:2. V budoucnu by měla být kamera rozšiřitelná na AVC-Ultra formát, ale jen na některou z podkategorií.
AVC-Ultra je nově vyvíjeným formátem se třemi kategoriemi. První by měl být AVC-LongG. Jak napovídá název, navrací se Panasonic k Long GOP snímkování a to kvůli úspoře na datovém toku. Ten má totiž být 25 Mbit/s při stejném barevném vzorkování jako u AVC-Intra100. Po celou dobu existence
AVC-Intra100 byl marketing Panasonicu založen na srovnávacích testech s neplnohodnotnými snímky u XDCAMu, ale zdá se, že kvůli úspoře místa na datových nosičích Panasonic asi v blízké budoucnosti změní svou reklamní strategii.
No a pokud jsem to správně pochopil, do kategorie AVC-Ultra bude patřit i AVC-Intra200 s datovým tokem 226 Mbit/s a HD rozlišením a AVC-444 s datovým tokem 440 Mbit/s, 2K-4K rozlišením a barevným vzorkováním 4:4:4. U popisované kamery se počítá pravděpodobně jen s budoucím rozšířením na první kategorii AVC-LongG.
Popis kamery
Přístroj je lehký, možná až příliš, ale dobře vyvážený. Záleží ovšem na použitém objektivu a baterii, protože tělo samo o sobě tvoří jen minimum celkové hmotnosti. Setový objektiv má podobně jako objektiv u Sony EX-1 a EX-3 tu vlastnost, že ostřicí prstenec v jedné poloze umožňuje automatické ostření, ve druhé pak manuální. Já osobně nevidím v přítomnosti autofocusu u profi kamery žádnou výhodu, ale to jen proto, že jsem kameraman. Naopak se funkce bude zdát výhodná točícím novinářům a dalším zpravodajským kameramanům, z nichž někteří se bez potřebné kvalifikace dostali k natáčení jaksi náhodou. Totéž se týká svatbařů a dalších „kameramanů“. Tím ale nechci nijak snižovat kvality hodnocené kamery. Mně se zdá dobrá a pokud si někdo nepřeje automatické ostření používat, může ho jednoduše vypnout, stejně jako další automatiky.
Výtečný je barevný hledáček. Je to snad první z barevných hledáčků u profesionální kamery, jehož reálné rozlišení je dostatečné pro ostření a jehož parametry nevypadají dobře jen na papíře. Snad je to proto, že to není klasický hledáček, ale velké LCD s lupou, tedy stejný systém, jaký se používá při natáčení na DSLR. Jediná drobná nevýhoda je ta, že po odklopení lupy není LCD pohyblivé, ale snad se to změní u budoucích modelů.
Konektory a všechny ovládací prvky jsou tam, kde mají být, velkým překvapením je přítomnost HDMI výstupu. Menu je velmi jednoduché, během krátké chvíle se v něm každý zorientuje. Pokud bych já byl prodejcem či výrobcem kamer, právě na této vlastnosti bych založil reklamní strategii. Všichni totiž známe složité a nepřehledné menu u profesionálních Sony kamer s mnoha podmenu a složitým vstupem do utajených částí menu.
Přednosti kamery
Mezi výrobcem zdůrazňované parametry kamery patří nízká cena, hmotnost a spotřeba energie, možnost použití staršího příslušenství (objektivy pro 2/3 kamery) a obrazová kvalita (I snímky, barevné vzorkování 4:2:2, citlivost čipu). Termínu „future proven“ nerozumím, doslovně to znamená ověřený budoucností, takže asi další z marketingových termínů ve stylu „vlajková loď“ apod. S ostatními výhodami souhlasím, i když ne úplně beze zbytku. Vzpomínaná nízká hmotnost je výhodou při transportu, nikoliv však při natáčení. Kamera Panasonic AG-HPX600 je sice výborně vyvážená, nízká hmotnost přístroje se ale podepíše na neklidných záběrech při natáčení z ruky (míněno z ramene).
Pokud bych měl tedy sám za sebe něco vyzdvihnout, je to 2/3 čip, který by měl být u zpravodajských kamer standardem, kvalitní kodek s I snímky a dostatečným datovým tokem, záznam na paměťové karty, ale i možnost záznamu na levnější redukce z P2 karet na SD karty. Dále kvalitní setový objektiv a přítomnost všech klasických ovládacích prvků a konektorů. Myslím si, že v nižší cenové kategorii profi kamer patří přístroj mezi špičku a ve zpravodajství se jistě dobře uplatní.
Marek Tichý