V zuřící válce přístrojů, které umějí točit HD video, kodeků a kompresí, je důležitá každá novinka, díky které výrobce předstihne konkurenci. Právě v kategorii přístrojů do 200.000 Kč zuří nejlítější boj a tak se každý snaží, jak umí. Tak tu máme vedle sebe zrcadlovky od Canonu s krásným obrázkem s malou hloubkou ostrosti, digitální kamery s výměnnými objektivy od Sony a Panasonicu a samozřejmě řadu klasických malých videokamer několika výrobců. Zatímco firma Sony zůstává věrná MPEG-2 kodeku a jen nesměle koketuje s MPEG-4 (systém NXCAM), Panasonic se směle vrhl do vod kodeku nového. U svých dražších kamer používá stomegabitový datový tok se vzorkováním 4:2:2, zatímco u levnějších modelů to byl doposud datový tok menší a vzorkování horší. Přece nebudeme svými levnějšími kamerami konkurovat dražším, to dá rozum. Jenže ledy se hnuly a tak tu máme nový model Panasonic AG-HPX250, poměrně malou kameru se záznamem na P2 karty, s datovým tokem a vzorkováním jako u podstatně dražších sourozenců.

Tělo kamery
Poměrně malá neznamená úplně malá. To je snad jediný nedostatek, který by se dal výrobci vytknout. Stále mne tu napadá srovnání s legendární tříčipovou kamerkou Sony PD150, která byla malá, tak akorát do ruky, lehká, skladná, nenápadná. Já vím, byl to DVCAM, pro HD rozlišení se musejí používat objektivy s podstatně jinými parametry, ze kterých vyplývá větší průměr čočky a celkově větší velikost objektivu. Jenže nikdo mi nevysvětlí, že zatímco v jiných odvětvích postupuje miniaturizace mílovými kroky kupředu, u kamer to nejde. Zkrátka a dobře - kamera je o trošku větší, na držení na zápěstí je těžší, než by bylo pohodlné. Proto bych doporučoval s kamerou zakoupit nějakou opěrku, natáčení z ruky pak bude jistější. Ale dost bylo výtek, následují již jen samá pozitiva (a životní jistoty). Třeba to, že tělo kamery není z plastu, ale z hořčíkové slitiny.

Objektiv
S objektivem se výrobce vytáhl. Široký a zároveň dlouhý zoom s vysokou světelností (výrobce není uveden, pravděpodobně Panasonic, rozsah 28 - 616 mm v přepočtu na kinofilm), to je ve své kategorii unikát. Kvalitní optika zajišťuje při zoomování neměnnou ostrost (to u některých levnějších kamer nemusí platit) a manuálně ovládané prstence umožní plynule ostřit, zoomovat a clonit. Škoda jen, že škálou je opatřen jen zoom a prstenec ostření je bez škály a protáčivý, ale to v této kategorii kamer není žádná výjimka. Objektiv je vybaven optickou stabilizací, která pomůže především při natáčení s delším ohniskem.

Ovládací prvky a konektory
Na těle kamery naleznete všechny důležité ovládací prvky a konektory. Přepínač zisku má tři polohy, pro každou z nich můžete nastavit hodnoty 0, +3, +6, +9, +12, +15, +18 dB a Super Gain +24 a +30 dB. Pro nastavení funkcí pěti uživatelských tlačítek si lze v menu vybrat z 18 různých kamerových funkcí. Díky USB portu můžete přímo z kamery do počítače exportovat uložené klipy, přes FireWire port konvertujete natočené video do DVCPROHD, DVCPRO nebo DV. Přítomen je konektor na dálkové ovládání kamery (ostření, zoom, clona, start/stop) a dva zvukové Canony s možností fantómového napájení mikrofonu. Manuálními potenciometry na levé straně kamery vzadu nastavujete úroveň zvuku, stejně jako u dražších profesionálních kamer. Pro usnadnění natáčení najdete spoušť a kolébku zoomu i na horní rukojeti. Bílou je možné nastavit třípolohovým přepínačem s definovatelnými hodnotami A/B a presetem a možná je i úplná automatika. Pro zobrazení zebry si v menu vyberete jednu až dvě hodnoty v rozmezí 50 - 100 % s krokem o jedno procento. HD-SDI výstup slouží pro připojení externího rekordéru, poskytuje plnohodnotný desetibitový 4:2:2 signál, HDMI výstup pak slouží k připojení monitoru. Rozlišení hledáčku je slušných 852 x 480, přesto bych se při ostření raději spolehl na širokoúhlé LCD s rozlišením 1920 x 480 px.

Systém P2 a kodek AVC-I
Na těle kamery jsou umístěny dva sloty na P2 karty. Pro natažení videa do počítače použijete již zmíněný USB kabel, speciální P2 rekordér (např. AG-MSU10) nebo, pokud vlastníte starší notebook, zasunete kartu do PCMCIA slotu a máte z notebooku čtečku P2 karet. Jinak je P2 ucelený systém zahrnující celý produkční a postprodukční řetězec od kamer až po studiové rekordéry se zaručenou vzájemnou kompatibilitou.

Výrobce trochu riskoval, když i příruční kameru vybavil svým nejlepším kodekem AVC-Intra 100 Mb/s (10 bitů, 4:2:2). Budou se pak kupovat větší kamery? Já bych řekl, že budou. Přece jen pro potřeby profesionálního televizního natáčení přináší velká kamera řadu výhod, především co se týče ergonomie. Zkuste točit dvacetiminutový rozhovor z ruky na malou kameru a pochopíte, o čem mluvím. Existuje celá řada srovnávacích testů, které ukazují výhody AVC-I oproti MPEG-2 Long GOP kompresi. Na první pohled je vše jasné. AVC-I používá plnohodnotné snímky a díky vysoké kompresi nejsou nároky na velikost datových úložišť příliš vysoké. MPEG-2 poskytuje slušný obraz ve standardních situacích, v záběrech s velkým množstvím detailů se ukazuje nedostatek dopočítávaných snímků a z něho vyplývající kompresní artefakty v obraze. Jenže situace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. MPEG-2 kompresní kodek je dobře naprogramován a tak právě ve standardních situacích poskytuje obraz srovnatelný s AVC-I při polovičním datovém toku a daleko menších nárocích na výkon hardwaru během postprodukce. Je tedy MPEG-4 jednoznačnou volbou? Pravděpodobně ano, protože i Sony v některých svých nových kamerách používá MPEG-4 kompresi, ale až v blízké budoucnosti. Teď je alespoň v Evropě pevnější pozice firmy Sony a většina starších televizních stanic používá XDCAM čili MPEG-2.

Další parametry
Jiný než třetinový čip lze u malé kamery stěží očekávat. Že to už dnes není ani za nepříznivých světelných podmínek žádná tragédie dokládá tato kamera. Žádného zvýšeného šumu ani kompresních artefaktů jsem si při natáčení nevšiml. Zbývá dodat, že kamera točí kromě AVC-I i do DVCPROHD, DVCPRO a DV a při natáčení lze použít i jiné frekvence než 25 snímků za sekundu, je tedy možné podtáčet i přetáčet.

Samozřejmostí je i nastavení gammy, rychlosti závěrky, skin detailu, chromy a kolena, stejně tak jako možnost připojení ke generátoru časového kódu. Kamera tak může být vhodnou volbou pro produkce, které natáčejí velkou kamerou a pro specifické projekty potřebují používat i kameru druhou.

Hodnocení
Kamera je o trošku větší než bych očekával, naproti tomu ostatními parametry ve své kategorii vyčnívá. Magnesiové tělo, kvalitní objektiv s mechanickým ovládáním a velkým rozsahem, zvláště ohnisko začínající v širší části na 28 mm, profesionální ovládací prvky a konektory a zejména použitý kodek, jeho vzorkování a komprese dělají z kamery Panasonic AG-HPX250 profesionální přístroj, který si jistě mnoho tvůrců oblíbí. A nároků na hardware při střihu se příliš bát nemusíte. Nové rychlé počítače s několikajádrovými procesory zvládnou video zpracovat úplně bez problémů. Příjemná je též poskytovaná pětiletá záruka.

Marek Tichý