Tento článek nebude recenze v pravém slova smyslu. Spíš se tu pokusím popsat velké dilema, které představením nové verze applovské střižny vzniklo a co to může znamenat pro svět střihu, střihače a budoucí výhledy Final Cutu. Nejsem si vědom jiného programu v profesionálním světě, jehož uvedení by způsobilo tak obrovskou vlnu protichůdných ohlasů jako v případě nového Final Cut Pro X.

Pro pořádek stručně zrekapituluji poslední dění. Verze 7 byla představena před dvěma lety, v červenci 2009. Od té doby bylo dva roky ticho a začalo se dokonce spekulovat, že Apple nebude Final Cut dále vyvíjet, protože to očividně pro firmu není priorita a program potká stejný osud jako nedávno kompoziční software Shake. Ledy se prolomily už na začátku roku, kdy vyvolení, kteří byli v beta testovacím programu nové verze FCP, začali vypouštět informace, které vesměs vyznívaly pozitivně, nadšeně a byly plné superlativů. Final Cut Pro X byl představen v dubnu a navzdory škarohlídům, kteří hned v začátcích nadávali na přepracovaný vzhled programu, který spíš než „profesionální“ aplikaci připomíná komplexnější iMovie, vypadaly nové funkce opravdu pozitivně, až revolučně. Nový přístup k časové ose, která je „inteligentní“ a sama se stará o synchronizaci mezi stopami, tagování zdrojových klipů a jejich živý náhled, nový precizní nástroj na trimování a v neposlední řadě nový Final Cut Pro X, který měl být 64bitový.

Sám jsem byl z těch, které nové funkce nadchly. Opravdu to působilo, že Applu se zase jednou podařilo šlápnout do dlouho stojaté vody a přijít s novinkami, které posunou celý svět střihu dál. Samotná „magnetická“ časová osa působila jako něco, co už tady přece dávno mělo být. „Proč na tohle nepřišel někdo dřív?“ chtělo by se říci. Jenže... To byla jen půlka pravdy.

Když se nový Final Cut objevil v AppStore, nemohl jsem se na něj vrhnout hned, protože mne od toho zdržovaly jiné povinnosti, ale než jsem se k němu o pár dní později dostal, stačil jsem zaznamenat obrovskou vlnu odporu, která se na webu zvedla. Vlastně se to dalo čekat, protože profesionálové jsou veskrze konzervativní a tahy jako kompletní přebudování uživatelského rozhraní, nový přístup k práci nebo nové nástroje absorbují dost těžko. Jenže se začaly objevovat zděšené hlasy, které upozorňovaly na zásadnější vady, respektive chybějící funkce, bez kterých se dá jen těžko obejít.

Pro ty, kdo strávili poslední čtvrtrok na jiné planetě a tornádo zpráv o novém FCP je minulo, stručně zopakuji:
· Final Cut Pro X neumí otevřít projekty ze starších verzi.
· Úplně chybí import/export formátů OMF a XML.
· Nástroj na střih z více kamer zmizel, přitom se jednalo o jeden z nejschopnějších nástrojů na „Multicam Editing“ na trhu.
· Zrušena byla kompatibilita s plug-iny třetích stran. Pokud jste závislí na plug-inech z FCP7, máte smůlu. Nová verze nabízí pouze interní balík základních efektů.
· Chybí nástroje na editaci zvuku či barevné korekce, které byly součástí předchozích balíků (Color, Soundtrack Pro). To, co nabízí nová verze Final Cutu, je opravdu jen smutný základ.
· Final Cut Pro X velmi omezeně podporuje práci na více monitorech a zároveň není schopen poskytnout plnohodnotný video výstup, jen náhled.
· Rozbitá je i spolupráce s některými dašími formáty a aplikacemi, například vrstvené soubory Photoshopu si při importu nezachovají vrstvy, což bylo už v několika předchozích verzích samozřejmostí.
· Podpora práce s páskami je slušně řečeno minimální.

První, co člověka napadne, je „ale vždyť tohle všechno Final Cut uměl...“. Ano. Problém je ale v tom, že Apple se rozhodl svůj profesionální videonástroj přepsat od nuly. Nová verze tak není pokračováním předchozích, ale v podstatě zcela novým programem, který nemá s historií nic společného. A ačkoli bylo víceméně jasné, že FCP potřebuje vystavět znovu, minimálně proto, aby plně podporaval 64bitovou architekturu, je smutné, že po dvou letech nabídl Apple pouze takovýto nedodělek. Ano, nedodělek, protože jinak se o nové verzi FCP mluvit nedá. Tedy pokud jste od něj očekávali, že bude používán stejným způsobem jako předchozí verze. A tady se možná dostáváme k jádru pudla. Ale o tom později. Teď se pojďme podívat dovnitř nové střižny.

Celý zážitek práce v novém Final Cutu je dost rozporuplný. Na jedné straně se setkáte s funkcemi, u kterých si uvědomujete, že tady Apple opravdu kápl na něco zcela zásadního a nového z hlediska práce se střihovým programem. Na druhé straně narážíte na problémy tak neuvěřitelně stupidní, které by člověk čekal v nějakém ultraamatérském softwaru pro střih videí z dovolené.

Mé zažitky jsou založeny na mnoha slepých experimentech, jednom menším a jednom větším střihovém projektu, kdy ten větší obnášel cca dvě a půl hodiny hrubého materiálu a finální výstup měl stopáž pod deset minut. Z toho je jasné, že ten „větší“ projekt je svým rozsahem vlastně malý. Upřímně si nedokážu představit stříhat v Final Cut Pro X něco, co trvá déle než hodinu. Práce s médii je sice na jedné straně velmi přehledná díky inteligentnímu „tagování“, přehlednému označování a živým náhledům, na druhé straně uchopit jak, kam a proč Final Cut Pro X ukládá data je dost obtížné. K tomu připojme fakt, že veškerá data týkající se projektu zůstávají v samotném programu a je opravdu obtížné předat projekt někomu jinému nebo ho transportovat na jiný stroj. Což je skutečně problém.

Grafické rozhraní doznalo zásadních změn, ale v podstatě je příjemné a přehledné. Všechno máte hned po ruce, klávesové zkratky prostupují celý systém, takže je možné pracovat opravdu efektivně. Je fakt, že grafika trochu připomíná iMovie nebo obecně programy namířené na širší publikum, kterému víc záleží na vzhledu než na samotné funkčnosti. Ale to nevadí. Problém je jinde.

Práce s médii
První, co zarazí, je práce s hrubým materiálem. Final Cut Pro X se defaultně snaží ukládat vše na systémovém disku. I když lze způsob ukládání „projektů“ a jejich zrojových médií ovládnout, je cítit, že tvůrci programu nechtěli, aby se v tom uživatel „moc hrabal“. Na to samé narazíte i v terminologii, kterou Final Cut Pro X používá. Zmizel „Projekt“ a to, čemu se tu říká Projekt, je vlastně jedna časová osa (ve staré terminologii Sequence). To znamená, že například mít víc verzí střihu (víc sekvencí) v jednom projektu je nemožné, což je pro komplexnější práci minimálně nepraktické. Tato nevýhoda (podobně jako plno jiných disfunkcí) se sice dá obejít - v tomto případě třeba postupnou duplikací projektů - ale je to mnohem složitější, nepřehlednější a méně praktické, než tomu bylo v předchozích verzích. A tenhle problém budeme potkávat často.

Z hlediska práce s médii je zas na druhou stranu potřeba pochválit postup pro import dat, díky kterému můžete během importu analyzovat pohyb v obraze (pro případnou stabilizaci), barevnost (pro pozdější korekce), synchronizovat obraz s externím zvukem a používat další „vychytávky“ a přitom nečekáte, až se import provede a proběhnou nezbytné výpočty, ale pracovat můžete s materiálem hned. Kalkulace probíhají v pozadí. Samozřejmě to má vliv na výkon počítače a hodně záleží na hardwaru, jak hbitě budete schopni pracovat, ale na silnějším stroji to není problém.

Timeline
Co nová, zcela přepracovaná „magnetická časová osa“? Jde o jedno z těch míst nové verze, které je opravdu příjemné pro práci. Chvilku trvá, než si zvyknete na nový pohyb po časové ose a na to, jak reaguje na zásahy, ale vše je tak intuitivní, že si lze zvyknout opravdu rychle. Chtělo by se říci, že takhle jsme měli stříhat už dávno. Časová osa se v devadesáti procentech případů chová tak, že opravdu nemusíte přemýšlet o věcech jako je synchronizace mezi obrazem a zvukem nebo nechtěné přepisování stop.

Nový nástroj na trimování, tedy detailní úpravu konkrétního střihu, je rovněž výborný. Takový Final Cutu už dlouho chyběl. Podařilo se tak nejen dohnat konkurenci (například Avid Media Composer měl v tomto směru vždy hodně navrch), ale díky provedení je nástroj dokonce přehlednější a použitelný hned bez návodu.

Ještě je potřeba zmínit velmi příjemnou možnost seskupovat komplexní střihové události do „složeného“ klipu, čímž se dá částečně obejít neexistence více sekvencí v projektu, ale hlavně je to opravdu výkonná funkce zpřehledňující práci.

Efekty a barvení
Kvůli nekompatibilitě se starými plug-iny (která se velmi pravděpodobně bude postupně měnit) a podivnému výběru základních efektů, které Apple přibalil k Final Cut Pro X, je tu toho na úpravu videa opravdu málo. Několik předdefinovaných vzhledů (Bleach Bypass, Sen, Sci-FI, Rentgen atd.), chabý výběr klíčovacích nástrojů a další sbírka nemnoha efektů, které jsou spíš „na efekt“ než na seriózní práci.

Podobně smutně vypadá situace u barevných korekcí. Nezapomínejme, že Apple v minulém balíku FCP nabízel program Color, který byl odvozen od programu FinalTouch a mohl se směle rovnat ostatním velkým hráčům v oblasti barevných korekcí.

Z toho nám zbyly tři záložky Color, Saturation a Exposure, ve kterých můžeme upravovat opravdu jen to nejzákladnější: barevné vyvážení, sytost a expozici. Rychlé a praktické na rychlou barevnou úpravu, ale absolutně nedostačující pro barevné korekce, které by měly směřovat k profesionálnímu výstupu. Srovnání s programem Color v této situaci nedává smysl.

Ven z Final Cutu
Jediná cesta jak dostat hotovou práci ven z programu je export. Pokud chcete video zpracovávat dál bez ztráty možnosti zasáhnout do střihu, máte smůlu. Žádná možnost exportovat soupisku není. To se týká jak obrazu, tak zvuku. A když už hovoříme o zvuku, v této oblasti je situace stejná jako kdekoli jinde: přímá úprava stop je snazší než dřív, ale oproti možnostem, jež poskytoval program Soundtrack Pro, který byl součástí balíku Final Cut Studio, je zdejší nabídka hodně omezená.

A mohli bychom pokračovat dál v mnoha oblastech. Vždy narazíme na podobný problém. Nové funkce programu naznačují velké možnosti a působí velmi promyšleně, intuitivně a dobře, ale zaprvé brzy narazíme na omezení typická pro první verzi programu a za druhé tu ve srovnání s předchozími verzemi chybí příliš mnoho funkcí a nástrojů, které jsou pro mnoho profesionálů zásadní.

Co to znamená?
Co nám tím Apple naznačuje? Respektive: Apple tvrdí, že nový program je určen pro stejnou cílovou skupinu jako předchozí verze, ale velmi brzy zjistíme, že tomu tak není. Co to pro nás znamená? Podle mne je situace relativně jasná. Apple přesměroval Final Cut k mnohem širšímu publiku, kterému nestačí iMovie a potřebuje vytvářet komplexnější a „profesionálnější“ díla. Pro studiovou práci, která obnáší vysílací výstupy a komunikaci s třetími stranami, tu toho však chybí opravdu hodně. Stabilita programu je také diskutabilní. Relativně často padá a to i v případě vcelku malých projektů. Nepředvídatelně a nekontrolovatelně.

Apple sice slibuje, že funkce jako Multicam se objeví v nejbližších aktualizacích, ale i tak zbývá ještě hodně práce, než se program stane „dospělým“. A to znamená dlouhé čekání. Je možné, že se časem dočkáme a Final Cut Pro X vyroste do plnohodnotného programu, který splní požadavky poloprofesionální i ty nejvyšší, ale v tuto chvíli se rozhodně nejedná o univerzální program. Člověk zvyklý na práci v původní verzi příliš často naráží na mantinely a je nucen hledat cestičky kolem problému, což brzy omrzí (asi tak po prvním dnu).

Postup Applu je úplně legitimní a pochopitelný. Apple už není firmou, která by byla závislá na profesionálních uživatelích. Naopak, za poslední dekádu se radikálně přesměrovala a stala se z ní společnost, která vyrábí uživatelské produkty pro široké masy. Je jasné, že nemůže věnovat energii na vývoj komplexního nástroje pro zcela minoritní skupinu uživatelů. To je v pořádku. Problém je, že se Apple tváří, jako by se změna směru neodehrála. Otázkou je, zda se jedná o taktiku, nebo o zmatení ve vlastních řadách.

Kdyby Apple přišel a jasně deklaroval, že přichází s novým produktem - střižnou pro pokročilejší uživatele, která nabízí do velké míry profesionální funkce, ale v některých oblastech je omezená, protože průměrný uživatel nepotřebuje funkce typu XML export - bylo by vše v pořádku. Ti, kterým software nestačí, by si prostě začali hledat jinou cestu. Ale takhle vzniká konflikt způsobený argumenty profesionálů, kteří marně hledají svůj standard.

Kam dál
Velmi záhy po seznámení se s novou verzí applovské střižny jsem začal řešit palčivou otázku: kam dál? Sedět na dvou židlích, stříhat v FCP7 a čekat, jestli nová verze časem dospěje? Nebo se nasměrovat k jiné aplikaci a přesunout se k jinému výrobci, který bude větší zárukou kontinuity? První možnost totiž obnáší dost nepříjemnou perspektivu, že Apple v blízké budoucnosti ukončí projekt Final Cut úplně stejně, jako se to stalo s programy Shake (zabit bez náhrady), Color (viz výše) nebo Soundtrack Pro (stejný osud jako Color). Apple je tajnůstkářský a své plány neodhalí předem a zároveň je znám tím, že si často prosazuje svou bez ohledu na potřeby a přání zákazníků.

Nebaví mne představa, že nás jednoho dne Apple nechá ve štychu a tak se vydávám druhou cestou: na přechodnou dobu zůstávám v FCP7 a kromě Media Composeru, který už několik let paralelně používám v různých střižnách, vyzkouším, kam se vyvinuli Adobe a jejich Premiere, která na první pohled působí velice dobře. Nevylučuji možnost, že mne jednoho dne vývoj Final Cutu překvapí a vrátím se k němu, ale v tuto chvíli odmítám spoléhat se na firmu, jejíž priority jsou někde úplně jinde, než je svět profesionálního střihu videa.

Shrnutí
Na závěr pár otázek a odpovědí, které jsem si pro sebe setřídil při rozhodovacím procesu.

Je Final Cut Pro X lepší než předchozí verze programu?
Ne, je lepší v některých oblastech (Magnetic Timeline, Import, 64bitová podpora), ale celkově to je nedodělaný program.

Je střih v novém Final Cut Pro X snazší než dřív?
V určitém smyslu ano. Práce s časovou osou je opravdu příjemná. Vyvažují to ale nevýhody a zpomalení v jiných oblastech. Při jednodušších projektech to nepocítíte, ale náročné a komplexní situace Final Cut Pro X nezvládne.

Je Final Cut Pro X plnohodnotnou náhradou za předchozí verze programu?
Ne.

Je Final Cut Pro X určen pro stejné uživatele jako předchozí verze?
Ne. Ačkoli Apple tvrdí opak, nová verze směřuje k jiné, širší cílové skupině uživatelů. To není špatně, jen jinak, než se nám Apple snaží namluvit.

Pro koho tedy Final Cut Pro X je?
Je pro někoho, kdo chce stříhat komplexnjší projekty než umožňuje iMovie, kdo má jasnou představu, jak má finální dílo vypadat, kdo má relativně silný stroj a se střihem to myslí vážně, ale zároveň někdo, kdo nemá nároky na komunikaci se zvukovým studiem, jinou střižnou či postprodukcí. Tedy sólista, který chce dělat kratší, kvalitní práce.

Je Final Cut Pro X „dobrá“ střižna?
Ano, určitě. Final Cut Pro X je příslib výborného programu. Pokud bude Apple pokračovat ve vývoji, pokud vám nevadí omezení načrtnutá v článku a pokud jste ochotni čekat na nové verze.

Jan Dufek