Nádherné kamerové jízdy, kdy se společně s postavami příběhu proplétáme prostorem. Záběry, které nemohly vzniknout pomocí klasické „dolly“ jízdy, ale naopak - kameraman musel za aktéry s přístrojem opravdu jít a následovat je po scéně. Přesně takový typ záběrů byl po dlouhá léta výsadou operátora steadicamu či některých dalších kamerových stabilizátorů typu glidecam, jež využívají závaží pro správné vyvážení kamery. Již několik let se však můžete vydat také elektrostabilizační cestou.

Když zhruba před dvěma a půl roky přišla firma DJI, která se specializuje především na produkci dronů, se stabilizačním držákem Zenmuse pro spotřební koptéru Phantom 1, nejen mne napadla zjevná myšlenka: proč nevyužít stejnou technologii pro stabilizaci klasické kamery? Záhy se na eBayi začaly objevovat dokonce i držáky na dron, abyste s ním mohli manipulovat jako s „kamerou“ a mít záběr krásně plynulý i na zemi. Netrvalo dlouho a elektromotory stabilizující kupříkladu GoPro, mobil, zrcadlovku či RED kameru se objevily i v podobě „gimbalů“ (jak se stabilizátorům říká) mnoha výrobců včetně DJI. Tato firma přišla s profesionálním systémem s názvem Ronin pro již zmíněné zrcadlovky a RED kamery, ten je však určen opravdu pro vážnější natáčení vzhledem ke své velikosti, váze, ale i obřímu přepravnímu kufru. Tedy nic, co byste si vzali na dovolenou. Ve spojení s dalším DJI dronem Inspire 1 však vzniklo jiné stabilizační řešení volitelně využívající kameru k tomuto dronu, které nese název Osmo.

Stabilizace do baťůžku
Společnost DJI uvedla jednoduše rukojeť, na niž je možné nasadit stabilizovanou kameru právě z dronu Inspire 1. S pomocí adaptéru lze použít ještě dokonalejší kameru X5, která velikostí čipu odpovídá fotoaparátu Panasonic GH4, případně je možné zakoupit Osmo společně s kamerou X3.

V balení tak naleznete samotný držák s kamerou, nabíječku, baterii a poutko na ruku. Na přepravu pak určitě využijete pevný obal, který na první pohled vypadá jako pouzdro na malinkaté ukulele. Pro bezproblémovou funkci budete zcela jistě potřebovat ještě smartphone, který upevníte do držáku vedle rukojeti a jenž s pomocí aplikace DJI Go obslouží ovládání kamery, ale také poskytne živý náhled obrazu.

Co se týče manuálního ovládání - na rukojeti naleznete několik tlačítek. Když rukojeť držíte, vidíte na palcové straně umístěné větší tlačítko pro fotografii a menší pro zahájení natáčení. Hned vedle nich je malý posuvník pro zapnutí, vypnutí či uvedení přístroje do režimu spánku. V přední části je pak již jen tlačítko pro ukazováček, po jehož stlačení zůstává kamera na místě, ať budete rukojetí točit jak chcete. A nakonec zde odhalíte ještě konektor na externí mikrofon a malou zdířku, v níž se skrývá mikrofon vestavěný.

V článku popisuji verzi s kamerou X3, která je součástí balení - tedy nikoli držák pro kameru z Inspire 1 či vyspělejší kameru X5. Verze kamery X3 vyrobená přímo pro Osmo se od bílé verze dronu v několika věcech liší. Především je na první pohled černá, zároveň má v rámci stabilizačního gimbalu na každém motoru pozici, v níž je možné daný motor „zaklapnout“ a ten se pak neotáčí, což je vhodné například pro přenášení. Zároveň však není možné tuto kameru použít přímo na Inspire 1 vzhledem ke konstrukčním odlišnostem.

Snadné použití
Velkou výhodou Osma je jeho opravdu snadné použití a ovládání pomocí aplikace Go. Díky tomu můžete Osmo vzít prakticky kamkoli, je skladné a po vybalení jste schopni natáčet v několika minutách. Přesvědčil jsem se o tom při cestě po Asii, kde jsem kameru podrobil zátěžovému testu v opravdu horkém prostředí a vedla si vcelku obstojně.

Osmo využívá k propojení s telefonem vlastní wifi, přičemž po připojení se kamera zobrazí v Go aplikaci. Záhy tak můžete vstoupit do náhledu obrazu a nastavení. Vzhledem k ceně přístroje se samozřejmě objevuje první důležitá námitka. Proč platit přes dvacet tisíc korun za stabilizátor s kamerou, když mohu pořídit vcelku levně gimbal při GoPro z Číny? Hlavním argumentem je pravé snadné propojení s aplikací, možnost vše jednoduše nastavit, mít k dispozici v reálném čase náhled a v neposlední řadě i fakt, že kamera X3 nemá rybí oko jako GoPro.

A co Osmo zvládá? Natáčení je možné v rozlišení 4K (4096 x 2160 či 3840 x 2160 při 25 či 24 fps), 2,7K (tedy 2704 x 1520 při 25 či 24 fps), Full HD (zde 50, 48, 25 a 24 fps) a 720p ve formátech MP4 či MOV. Fotografie pak Osmo ukládá v rozlišení 4000 x 3000 do JPEGu či Adobe DNG RAW. Při samotném natáčení lze kameru ponechat v automatickém režimu, případně je možné manuálně nastavit ISO a závěrku (stačí určit jednu hodnotu, druhá se automaticky doplní). Expozice se následně upravuje buď automaticky dle středu obrazu, nebo lze dotykem vybrat bod v obrazu, který chcete vybrat jako referenci pro expozici. Pro natáčení jsou pak k dispozici dva módy - již zmíněný 4K nebo zpomalené ve 120 fps, nicméně pouze v rozlišení Full HD. Zpomalený záběr je však trochu technický trik. Při natáčení se obraz přiblíží zhruba dvojnásobně - Osmo tedy využívá jen část čipu, aby zvládlo ukládat zpomalený obraz. Zároveň ale zpomalené záběry nenaleznete v aplikaci v náhledové kvalitě po natočení. Je to podobné jako v případě 4K záběrů, které sice v náhledové kvalitě v aplikaci jsou, avšak nemůžete si je do ní stáhnout v plné 4K kvalitě.

Druhou oblast využití Osma tvoří již zmíněné fotografie, které můžete zaznamenat do formátu JPEG, do Adobe DNG RAW či do obou formátů zároveň. Co se týče fotografických možností - Osmo umožňuje focení v rámci jedné fotky včetně možnosti samospouště (5 či 10 vteřin). Zároveň pak umožňuje vytvořit HDR fotografii, při níž čip snímá několik fotek s rozdílnou expozicí, které následně složí ve snímek s vysokým dynamickým rozsahem. Je pochopitelné, že snímání této fotky trvá několik vteřin, což možná znáte z fotoaparátu v iPhonu, přičemž je důležité se při snímání pokud možno nehýbat. V opačném případě pak na fotografii naleznete nepříjemné „duchy“. Osmo zvládá snímat i dávkově - ať už tři, pět či sedm po sobě jdoucích snímků. Zároveň dávkově vyfotí i tři či pět snímků s rozdílnou expozicí pro následný výběr.

Další fotografickou funkcí jsou automatická panoramata - tedy v úhlu 180 stupňů dopředu, 180 stupňů v režimu selfie a nakonec 360 stupňů. Osmo tak vyfotí sérii snímků, které následně složí dohromady a vygeneruje kýžené panorama. Zároveň si na paměťovou kartu uloží i jednotlivé dílčí snímky, z nichž panorama skládá. Je trochu škoda, že jsou napevno určeny „výchozí“ body pro panorama - nemůžete tedy nastavit, kde bude střed zvoleného panoramatu, což je škoda. Předposledním typem snímání je interval po pěti, deseti či třiceti vteřinách, kdy v daném rozmezí Osmo vždy udělá fotku. Nakonec je zde mód časosběru, kdy si určíte interval snímání framu a dobu, po kterou bude Osmo snímat a aplikace sama určí, kolik z tohoto nastavení „vyleze“ videa. Je to podobná funkce jako v případě fotoaparátu Panasonic GH4.

Zmiňme ještě obecnější nastavení Osma. Co se týká nastavení formátu a rozlišení, tyto možnosti jsem zmiňoval již výše v článku. Dále máte k dispozici nastavení vyvážení bílé (Auto, Cloudy, Neon, Sunny, Inscadescent, Custom dle teploty barev) a zobrazení mřížky (pravoúhlé či včetně linií z rohu do rohu). Zároveň je možné vybrat jeden z barevných režimů jako je D-Log, D-Cinelike, Portrait, Art, BW, Vivd, Beach, Dream, Classic a Nostalgia. Ovšem vzhledem k tomu, že datový tok 4K videa je maximálně 60 Mbps a Osmo opravdu nemá šanci zaznamenat RAW video, nechal bych video v základním nastavení barev a případné drobné úpravy bych následně zpracoval v postprodukci. Dále je ještě možné nastavit si zobrazení histogramu a zvolit svůj vlastní obrazový styl v rámci ostrosti, saturace a kontrastu. U každé z těchto voleb lze stanovit hodnoty -3 až +3 v rámci Custom nastavení, případně lze zvolit některý z přednastavených stylů (Standard, Scenery a Soft). Posledním nastavením pak je Audio, kdy si můžete určit úroveň snímání od 0 do 100 a zda budete zvuk vůbec nahrávat.

Stabilizační gimbal má podobně jako v případě Ronina také vlastní nastavení, kdy lze vybírat z pěti profilů - rychlého, středního, pomalého a dvou s vlastními hodnotami. Zároveň zde můžete zcela vypnout reakci na pohyb v horizontální či vertikální ose. Pokud například vypnete obě osy, bude kamera při pohybu rukojetí mířit do stále stejného místa nehledě na váš pohyb. Při zapnutých obou osách pak funguje gimbal v režimu Follow Me, kdy vás kamera při pohybu následuje (pokud nemáte stisknuto tlačítko na předku držáku, což je stejná situace jako při vypnutí obou os). V podrobnějším nastavení pak lze ovlivnit, jak vás bude Osmo v pohybu následovat - je tedy možné určit hodnotu rychlosti reakce, DeadBand neboli úhel vůči vašemu pohybu, kdy se kamera také dá do pohybu s vámi, a nakonec akceleraci tohoto pohybu. Následně je zde ještě možnost kalibrace horizontu ve chvílích, kdy naprosto jasně vidíte, že je Osmo trochu „uhnuté“, dále automatická kalibrace gimbalu a nakonec jeho reset.

Použití v praxi
Lze opravdu říci, že je Osmo vhodné pro profesionální použití, nebo se jedná pouze o předraženou selfie tyčku? Ďábel se vždy skrývá v detailu a ani v tomto případě neleží pravda vlastně ani na jedné z obou stran. Nejprve se podíváme na klady práce s Osmem a následně je porovnáme s jeho nemalými nevýhodami.

Již jsem zmiňoval, že Osmo je úžasné svou kompaktností, spoluprací s Go aplikací a celkovou jednoduchostí. Video v rozlišení 4K vypadá za dobrých podmínek opravdu skvěle, stabilizace funguje výtečně a v podstatě lze říci, že skvělých záběrů lze dosáhnout několik minut po vybalení Osma z krabice. Kompaktnost a rychlou operativnost jsem vyzkoušel na již zmíněné cestě po Asii, kdy stačilo v pravý čas vytáhnout Osmo z batohu a za pár minut jsem byl připraven natočit potřebný záběr. Osmo navíc pracuje v několika módech. Klasicky vertikálně, kdy držák třímáte kolmo k zemi, pak v režimu „svítilny“, kdy jej nasměrujete kupředu opravdu jako svítilnu a nakonec „obráceně“, což je poslední pro video použitelný režim pro záběry ze skutečně nízkého podhledu. Osmo si můžete navíc upoutat na stativ a ovládat jej na dálku přes Go aplikaci, což skýtá další možnosti kreativního použití.

Co se týká praktické stabilizace, musíte v každém případě počítat s pohybem vašich nohou. Obvykle si toho samozřejmě nevšímáme, ale při chůzi se prostě pohupujeme a toto houpání se velmi přenáší i na video z Osma. Pro opravdu úžasné plynulé záběry se tak budete muset naučit trochu jinou „steadicamovou“ chůzi, což je však případ opravdu každého stabilizátoru, ať už jde o elektronický či analogový. Co se týká menších prostorů pro natáčení, jistě budete kvitovat i velmi širokoúhlý objektiv 20 mm s úhlem pohledu 94 stupňů bez jakéhokoli rybího oka (byť v liniích trochu soudkuje). Když jsem se probíral natočenými zkušebními záběry, byl jsem mile překvapen, jak Osmo dobře zvládlo i záběry, v nichž jsem se opravdu „nesnažil“ a věřím tomu, že při delší praxi bych se zařízením dokázal vytvořit opravdu skvělé sekvence.

Nevýhody Osma pro profesionální použití jsou při pohledu na specifikaci docela zřejmé. Velikost čipu ve spojení s 4K neslibuje nějak úžasnou kresbu obrazu, při špatných světelných podmínkách je digitální šum zkrátka velmi viditelný. Maximální datový tok 60 Mbps také díru do světa neudělá a co lze v rámci leteckých záběrů ještě skousnout (vzhledem ke vzdálenosti natáčených objektů se dron přece jen obvykle nepohybuje zas tak rychle), je na zemi při rychlejších pohybech v obraze přece jen viditelné. Z praktického používání však vyplynuly ještě další důležité vady na kráse. DJI se chlubí integrovaným mikrofonem, přičemž naprosto nechápu proč. Ten je totiž v podstatě nepoužitelný - největším zádrhelem nejsou ani tak motory stabilizačního držáku, které vydávají zvuky, ale především stále běžící větráček na zadní straně kamery X3. A ten je prostě slyšet, i kdybyste se rozkrájeli. Můžete si trochu pomoci externím mikrofonem, jako je například Rode VideoMic Pro, ale i ten je při zachycení na dokoupitelný držák stále blízko zdroje zvuku a větrák je proto i tak slyšet. Zbývá tak jedině použití bezdrátových mikrofonů.

Mezi drobné chyby, které možná půjdou napravit updatem firmwaru, patří uvádění Osma do režimu spánku, což souvisí s výdrží baterie, o které se ještě rozepíši dále. Pokud Osmo uspíte, zůstává aktivní wifi připojení. Zaprvé však probuzení z aplikace ne vždy funguje a jestliže navíc zamknete i mobil, abyste šetřili jeho baterku, pak už Osmo zpravidla neprobudíte. A pokud ano, neobnoví se přenos obrazu. Je tak nutné vrátit se na domovskou obrazovku aplikace a mnohdy ještě zkontrolovat, zda je správně připojeno wifi. Představte si situaci, že šetříte baterku v režimu spánku a najednou se objeví situace, kterou potřebujete ihned natáčet. Místo toho se však dvě minuty zlobíte s aplikací. Zmínil jsem výdrž baterie - DJI opět používá své „chytré“ baterky, které by se měly samy postarat o správné nabití a naopak vybíjení při delším skladování. Je nutno poznamenat, že Osmo na baterii není žádným rekordmanem - výdrž se pohybuje od 30 do 45 minut podle způsobu využití, což rozhodně není nic světoborného. Stálé připojení přes wifi a aplikace Go dávaly dle mých testů docela zabrat i nabíječce na iPhonu.

V řadě promo videí pak vidíte Osmo při natáčení kupříkladu z automobilu, kola a podobně. Při jízdě metrem jsem však přišel na zajímavou věc. Senzory Osma reagovaly na zrychlování či zpomalování vlaku metra a podle toho se držák i nakláněl. Což je samozřejmě špatně - překvapivé však je, že při natáčení kupříkladu z jedoucího autobusu se podobná věc neděla.

Příslušenství
Firma DJI dodala na trh s uvedením Osma i řadu příslušenství podobného dovybavení GoPro, můžete si tak pořídit například držák na kolo, přísavky na auto či světlo. Z mého pohledu jsou praktické především dvě věci - rozšiřující kovové rameno a držák na mikrofon se dvěma sáňkami. Díky kombinaci těchto dvou ramen lze následně Osmo používat s již zmíněným mikrofonem Rode VideoMic Pro. Další a tentokrát poněkud bizarní příslušenství tvoří prodlužovací rameno a stativ. Prodlužovací rameno už udělá z Osma opravdu selfie tyčku, zatímco stativ překvapivě bez této tyčky nemůže fungovat. Mohu kvitovat dobrou úroveň zpracování stativu i tyčky a rovněž snahu udělat obojí velmi kompaktní a přenositelné, avšak stativ je bez tyčky nepoužitelný. Jejich kombinace však vyjde na 3.300 Kč, za což již můžete získat obstojný samostatný stativ využitelný i s jinými kamerami.

Stojí to za to?
Strávil jsem s Osmem zhruba měsíc intenzivního natáčení a přestože má řadu neduhů, velmi jsem si jej oblíbil. Výsledky jsou opravdu dobré, ovšem při jasném vědomí toho, co lze od zařízení očekávat. Osmo nelze srovnávat například s Roninem osazeným GH4kou (toto srovnání bude možné například teprve při testu Osma s ekvivalentní kamerou X5), porovnávat jej lze spíše s menšími kamerami typu GoPro. Nicméně kvalita obrazu je u nich dle mého názoru lepší u Osma.

Je pravdou, že je zde mnoho funkcí, které by Osmo ještě mohlo umět. Například automatické panorámování se snímáním časosběru, možnost tvořit automatické sférické fotky či příslušenství v podobě adaptéru pro zapojení do elektrické sítě. Rád bych jej využil jako na dálku ovládanou kameru (byť s omezeným dosahem wifi), ale výdrž baterie je jednoduše malá.

Osmo je tak ideálním doplňkem do produkčního workflow při práci na projektech, kde potřebujete jednodušší, přenositelné a snadno ovladatelné zařízení. V tomto případě ale velmi doporučuji osobní test, abyste se vyhnuli možnému zklamání.

Výrobce: DJI
Zapůjčil: TELINK s.r.o.

Petr Hamšík