Produkty firma Blackmagic Design směřující do oblasti profesionální videotechniky uživatelům umožňují přesnou práci s videem v produkčním a postprodukčním řetězci, od jeho nahrávání či monitoringu až třeba po klíčování. Řada produktů je v klasickém interním řešení v podobě přídavné karty do počítače, firma ale v poslední době uvedla i dvě zajímavá externí řešení. První z nich s názvem Intensity Shuttle představuje externí řešení známé a používané interní karty Intensity Pro a svou cenou i možnostmi směřuje zejména do řad nadšených amatérů a poloprofesionálů. Druhý produkt s názvem UltraStudio Pro je jasným kandidátem do profesionálního studia, samozřejmě jak cenou, tak nejrůznějšími způsoby propojení prostřednictvím úctyhodného počtu dvaceti sedmi konektorů.

Požadavky
Čím jsou vlastně oba produkty zajímavé, ale i záludné, jak uvidíme dále? Především tím, že jde o externí řešení, která se k počítači připojují pomocí nejnovějšího rozhraní USB 3.0. Dále pak konceptem, který umožňuje snadné propojení vstupního signálu odcházejícího přes USB do počítače, kde jej nahráváte, a následně ze zařízení na další monitorující zařízení od HDTV přes monitor až po TV. Možnosti propojení se u obou modelů pochopitelně liší, podrobněji se na ně podíváme dále v článku.

Důležitým momentem jsou ale požadavky, které se nezastaví pouze u USB 3.0, ale pokračují i potřebou konkrétní řady základní desky a dalších specifikací. Tyto požadavky jsou stejné jak u Intensity Shuttle, tak pro UltraStudio Pro a ostatně i pro třetí produkt s USB 3.0 - UltraStudio SDI.

V současné době mají přímou podporu Blackmagic Design pouze čtyři základní desky s paticí na Intel X58 (resp. Socket 1366 pro procesory Intel Core i7 a Core i7 Extreme Edition). Mezi tyto základní desky patří ASUS P6X58D-Premium (na současném trhu za cca 6.300 Kč), ASUS P6X58D-E (cca 4.500 Kč), Gigabyte GA-X58A-UD7 (cca 7.500 Kč) a Gigabyte GA-X58A-UD5 (cca 5.900 Kč). K tomu si připočítejte příslušný procesor, jehož nejlevnější model stojí zhruba 5 tisíc korun. Blackmagic Design dále uvádí, že je možné zařízení používat i se základními deskami typu P55 nebo X58, které nemají v základu přímo USB 3.0, ale lze ho k nim doplnit přídavnou PCI Express kartou. V tom případě ale musíte mít doplňkový řadič na X4 Lane PCI Express (například Asus U3S6) či na X1 Lane PCI Express 2.0 (například Gigabyte GA-USB3). Tyto kombinace ale nejsou certifikovány a může tak dojít k tomu, že vám nakonec nebudou fungovat, jak se to stalo řadě uživatelů. Důležitou informací je i to, že základní desky P55, které mají nativně USB 3.0, nebudou s Intensity Shuttle ani s UltraStudiem Pro spolupracovat!

Pokud se budete chtít vydat certifikovanou cestou, musíte buď mít to štěstí, že jste si nedávno stavěli nový počítač vybavený opravdu tím nejlepším hardwarem, nebo budete muset začít s novým upgradem, který je třeba provést opravdu „zgruntu“.

Extrení řešení není na cesty
Volně stojící zařízení je zdánlivě příjemné například pro práci na cestách na notebooku, kdy bychom si s sebou vzali externí Intensity Shuttle a mohli nahrávat video. Na to bohužel zapomeňte - takřka žádný notebook v této chvíli nevyhovuje požadavkům, jelikož datové toky jsou opravdu extrémní. Druhá trochu zarážející věc je fakt, že pokud nesplňujete základní hardwarové požadavky, jak zmiňuji výše, pak se vám koupě Intensity Shuttle notně prodraží. Blackmagic Design totiž podporuje pouze ty opravdu dražší základní desky s určeným čipsetem.

Tyto výtky samozřejmě neplatí pro UltraStudio Pro, protože v této oblasti se automaticky předpokládá, že budete mít výkonnou pracovní stanici s nejnovějším hardwarem.

U obou zařízení je naprostou nutností stáhnout si už při instalaci nejnovější ovladače ze stránek výrobce, jinak budete nemile překvapeni nefunkčností zařízení. Je také nezbytné se před koupí přesvědčit, že splňujete minimální požadavky obou zařízení - zkuste si trochu zagooglovat a zjistíte, že právě toto je problém obrovského množství uživatelů, kterým z nějakého důvodu především Intensity Shuttle nefungoval. V několika případech dokonce uživatel měl požadovaný hardware, přesto produkt nerozběhl. Jednalo se ale vždy o základní desky s přídavným řadičem USB 3.0.

Vzhledem k tomu, že můj test probíhal na pracovní stanici přesně nastavené na spolupráci s oběma zařízeními, vše se ve výsledku zdárně rozběhlo. Přesto je nutno poznamenat, že by měl Blackmagic Design více dbát na uživatelskou přívětivost svých zařízení a především softwaru a ovladačů, které k němu přikládá. Kvůli marginálnímu nastavení, jak popíši dále, jsem se dlouho musel zabývat kontrolou aktuálních ovladačů a až po několikeré reinstalaci se ukázalo, že oba produkty vyžadují ještě pečlivě skryté nastavení v ovládacích panelech.

Intensity Shuttle
Jak už jsem zmiňoval výše, produkt Intensity Shuttle je určen především nadšeným amatérům, kteří touží kupříkladu po nahrání videa jejich oblíbené hry na Xboxu či PS3. Zařízení v rámci vstupů disponuje jedním HDMI, třemi komponentními vstupy (Y, Pb, Pr), jedním S-Video vstupem a třemi kompozitními vstupy (Video, L, R). Výstupy jsou počtem i druhem naprosto stejné jako zmíněné vstupy. Zařízení se napájí přímo z USB kabelu, což je nesporná výhoda - nemusíte řešit další těžké adaptéry.

Hlavním účelem Intensity Shuttle je pochopitelně nahrávání videa jak z analogových, tak z digitálních zdrojů a zároveň následný monitoring na různých „zobrazovadlech“. Díky analogovým výstupům lze použít náhledový monitor staršího data, mnohem pravděpodobnější ale je opět příklon k HDMI a tedy k plochým obrazovkám.

Další příjemnou možností je nahrávání nekomprimovaného videa přímo z kamery přes HDMI, čímž získáte surová data kamerového čipu bez jejich komprese interní elektronikou. Tento krok se rozhodně hodí při další postprodukci obrazu, připravte se ale na krvavé hardwarové nároky a nutnost mít několik obrovských harddisků. Důležitý je také fakt, že v případě HDMI zvládá zařízení práci s 10bitovou barevnou hloubkou na každý kanál.

Intensity Shuttle podporuje jak nejrůznější podoby Full HD, tak „HD Ready“ (aneb 720p) a nakonec PAL i NTSC. Umožňuje také spolupráci s Final Cut Pro, Adobe Premiere, After Effects, Photoshopem a Sony Vegas Pro - signál se vždy odesílá na určené monitorovací zařízení.

V podstatě nejdůležitější vlastností Intensity Shuttle je to, že zvládá nahrávat video do tří nekomprimovaných formátů - AVI 8-bit YUV 4.2.2, AVI 10-bit YUV 4.2.2 a dokonce i DPX 10-bit RGB 4.4.4. Z komprimovaných formátů používá vlastní kodek Motion-JPEG 8-bit 4.2.2. S rychlostmi to už není tak slavné, záleží hodně na hardwaru počítače a harddiscích, jak uvidíme dále ve srovnání.

UltraStudio Pro
Tento produkt vypadá ve srovnání s Intensity Shuttle o poznání profesionálněji. V kovovém obalu se skrývá samotná externí karta, jež zprvu zaujme vpředu umístěnými LED indikátory pro levý a pravý zvukový kanál. Zařízení se tak může stát příjemným indikátorem „přehlušení“ a správné výšky audiostop při práci v editačním programu.

Vzadu pak naleznete USB 3.0 konektor, HDMI vstup a výstup, SDI vstup a výstup a nakonec konektor na přiložený rozbočovací kabel. Teprve s ním začíná to pravé konektorové inferno! Kabel je dlouhý dva metry, tudíž jej můžete skrýt za nábytek a napevno propojit požadovaná zařízení. Příjemným zpestřením je i to, že jednotlivé linky velkého kabelu jsou vedeny samostatně a svázány páskem na suché zipy. Pokud tedy chcete mít připojen Betacam přehrávač a zároveň konektor na kameru, není problém. Na kabelu tedy naleznete výstup SD-SDI (když je do něj posílán HD signál, dochází vždy k downkonverzi), S-Video vstup a výstup, kompozitní video vstup a výstup, čtyři XLR analogové audio výstupy, čtyři XLR analogové audio vstupy, AES/EBU digitální audio vstup a výstup, komponentní analogové vstupy (Y, Pb, Pr) a výstupy, vstup na propojení se zdrojem Genlock/Tri-Sync a nakonec konektor na ovládání RS-422.

Konektorová změť zajišťuje masivní vstupní i výstupní možnosti, přičemž zařízení vám umožní poměrně snadnou upkonverzi z SD do HD a naopak, kdy můžete vždy stříhat video ve Full HD rozlišení a následně ho exportovat do Full HD, 720p, SD, přičemž jako zdroj vám bude sloužit vždy nekomprimované video, které zajistí výraznou kvalitu obrazu. UltraStudio Pro samozřejmě skýtá stejné možnosti uplatnění, které zmiňuji výše u Intensity Shuttle, nabízí ale za více peněz více muziky. Samozřejmostí je monitorování videa při střihu s volbou Letterboxu, anamorfického 16:9 či Pillarboxu 4:3 (jedná se o případ, kdy na širokoúhlé televizi zobrazujete obraz 4:3 a po stranách se tedy objeví svislé černé pruhy). Při monitoringu střihu je také fajn, že jsou aktivní všechny výstupy, můžete tedy zároveň kontrolovat, jak bude video vypadat v HD a naopak v SD verzi. V rámci audio konektorů je možné přepnout dvojici analogových výstupů na AES/EBU digitální výstup, čímž dostanete celkem 3 výstupy pro střih 5.1 zvuku.

UltraStudio Pro na rozdíl od Intensity Shuttle disponuje vlastním napájecím adaptérem, přičemž při prvním zapnutí se rozezvučí chladicí větráček. To by nebylo nic překvapujícího, mnohem nepříjemnější je fakt, že větráček běží nonstop, i v případě, že jste už vypnuli počítač. Zařízení na sobě ani nemá nějaký vypínač a vám tak nezbude nic jiného, než zařízení natvrdo vytáhnout ze sítě. Velmi obtěžující!

Druhy záznamu jsou u zařízení UltraStudio Pro shodné jako v případě Intensity Shuttle - tedy AVI 8-bit YUV, AVI 10-bit YUV, AVI Motion-JPEG a nakonec DPX 10-bit RGB.

Softwarová výbava
U obou produktů je softwarová výbava takřka stejná - liší se pouze její použití. Hlavním programem je Media Express, kterým budete video především nahrávat a následně i kontrolovat, jelikož má i drobné organizační funkce. Než se dostaneme k práci v programu, musím zmínit nepříjemnou věc, která vás může zprvu potkat při práci jak s Intensity Shuttle, tak s UltraStudiem Pro. Obě zařízení totiž nefungují tak, že byste zapojili kupříkladu kameru do kompozitního vstupu a v Media Expressu následně spustili nahrávání. Situace, kdy víte, že z kamery v pořádku odchází signál, ale v počítači žádný obraz není, vás může přimět až k velmi frustrujícímu několikerému přeinstalování ovladačů a celého softwaru, které však bude bezvýsledné. Řešení je poměrně nečekané.

Po instalaci se totiž v ovládacích panelech objeví další položka Blackmagic Design Desktop Video 8.0, kde musíte nastavit, jaký vstup právě používáte. Je velká škoda, že software toto neumí detekovat sám na základě nějaké podoby PnP. Tím ale problémy nekončí. Na základě toho, jaký signál budete nahrávat (PAL, NTSC, různé podoby HDMI), musíte v Media Expressu nastavit „Project Video Format“. Pokud si například říkáte, že si připojíte HDMI, aktivujete správný vstup v ovládacích panelech a pak nastavíte HDMI jako správný video formát, jste na omylu. Lehce se vám stane, že uvidíte jen černou obrazovku a následně musíte experimenty zjišťovat, v jakém formátu vlastně signál proudí (pokud to předem nevíte). Teprve pak se objeví video v náhledovém okně a můžete nahrávat. Tento fakt, že se musím předem „trefit“ do nahrávaného videa, považuji za velmi obtěžující. To nemůže tuto část software detekovat za uživatele? Měl by přece zvládnout správně rozeznat data proudící do zařízení a zvolit příslušný formát! Velmi uživatelsky nepřívětivé. Navíc to platí jak pro Intensity Shuttle, tak pro UltraStudio Pro.

Pokud se zdárně dostanete až sem, můžete se pustit do nahrávání. V nastavení Media Expressu si určíte formát souboru (tedy nekomprimované AVI 8-bit YUV nebo 10-bit YUV, nekomprimované DPX 10-bit RGB či komprimované AVI s kodekem Motion-JPEG.). V tuto chvíli se můžeme pustit do srovnání obou zařízení. Test probíhal na počítači HP Z400 Workstation s Intelem Xeon W3520 2,67 GHz s 6 GB RAM a diskem Hitachi 500 GB s rychlostí 7200 otáček. Vždy se nahrávalo nejprve přes HDMI v HD 1080i 60 a následně přes kompozitní vstup PAL video. Délka každé sekvence byla 1 minuta.

V případě nekomprimovaného videa v AVI 8-bit YUV 4.2.2 nahrál Intensity Shuttle ve Full HD video do 4,75 GB, zatímco UltraStudio Pro do 4,42 GB. V případě PAL videa pak byla velikost v prvním případě 1,16 GB a v druhém 1,2 GB.

Při nahrávání do AVI 10-bit YUV 4.2.2 přes Intensity Shuttle zabíralo video ve Full HD na 4,65 GB, zatímco přes UltraStudio Pro 4,66 GB. Zde je zjevné, že v nekomprimovaném videu už tolik nezáleží na zvýšení bitové hloubky, rozdíly v řádu desítek MB mohou být způsobeny desetinami sekund při zastavení nahrávání. Přesto je zajímavé, že při nahrávání přes Intensity Shuttle je 10bitové video menší než 8bitové. Na druhou stranu je také pozoruhodné, že výsledek u 8bitového videa nahraného přes UltraStudio Pro je o poznání střídmější. V rámci PAL videa měl ale přechod na 10 bitů vliv na nárůst velikosti souboru - u Intensity Shuttle mělo video 1,55 GB, zatímco u UltraStudia Pro 1,59 GB.

Když se přesuneme ke komprimovanému videu ve formě Motion-JPEG 8-bit 4.2.2, zjistíme, že se velikosti trochu ukázní. Intensity Shuttle nahrával ve Full HD do 595 MB, zatímco UltraStudio Pro do 613 MB. PAL video v prvním případě zabralo 289 MB, v druhém pak pouhých 189 MB. Posledním formátem je opravdový žrout prostoru na disku - DPX 10-bit RGB 4.4.4. V rámci Intensity Shuttle se minutové video ve Full HD rozrostlo na 4,84 GB (tj. takřka 500 GB na hodinu videa!), při nahrávání přes UltraStudio Pro na 4,66 GB. SD PAL video pak zabírá podobně nehoráznou velikost - 2,56 GB v prvním případě a 2,53 GB v druhém. Zde už jsou rozdíly ve velikostech spíše marginální.

Co ale marginální zdaleka není je plynulost nahrávání. Výše specifikovaný systém totiž překvapivě při takřka všech nahráváních nezvládal a notně vynechával snímky videa, jako by se zdroj permanentně odpojoval. Nejhorší to bylo v případě Intensity Shuttle, který nedokázal nahrát byť jen jediné video bez vynechaných snímků. Jejich následné přehrávání v Media Expressu do velké míry připomíná stroboskopický efekt. V rámci UltraStudia Pro pak vypadávání snímků neprobíhalo v takové míře, přesto zde bylo přítomno. Jediné Full HD video, které bylo u UltraStudia ušetřeno, bylo komprimované AVI Motion-JPEG. Dále se bez problémů nahrála i všechna PAL videa. Za příčinu nepříjemné situace považuji nedostatečně rychlý harddisk, přestože se na první pohled může 7.200 otáček zdát hodně, není tomu tak. Při této rychlosti je nutné mít buď dva stejné disky spřažené do RAID0, jelikož datový tok nekomprimovaného videa je prostě obrovský, nebo rychlejší disky s 10 tisíci otáčkami. Opět ale mysleme na to, že v tom případě se nám velice prodražuje pořizovací cena počítače - 450 GB s 10 tisíci otáčkami za minutu stojí skoro 12 tisíc korun!

Doplňkový software a funkce
Kromě Media Expressu se k oběma zařízením přikládá ještě užitečný program Disk Speed Test na otestování rychlosti disků. Právě aplikace našeho programu na harddisk ukazuje (viz obrázek), že v nekomprimovaném videu můžeme počítat s nahráváním pouze v PAL či v NTSC, jinak to není bez vypadlých snímků možné. Je ale zajímavé, že zjištěné chyby naprosto diskvalifikovaly Intensity Shuttle, přestože měl bez problémů nahrávat. Je otázkou, zda se nejedná jen o konkrétní chybu v hardwarové kombinaci, každopádně doporučuji osobní vyzkoušení!

Software Live Key, který je dostupný pouze pro UltraStudio Pro, využívá hardwarové SD klíčování, kdy můžete v reálném čase používat různou grafiku či si takto vytvořit virtuální studio a vše následně přímo posílat na vysílání.

Intensity Shuttle nebo UltraStudio Pro či něco jiného?
Předem je nutné říci, že koncept obou zařízení je působivý. Co ale doporučit, vzhledem k problémům, které mohou záhy nastat? Přestože Intensity Shuttle míří vzhledem ke své ceně mezi nadšené amatéry a poloprofesionály, nastávají u něj záhy problémy s kompatibilitou. Nutnost upgradovat či koupit zcela nový počítač není příliš příjemná. Na druhou stranu se mi Intensity Shuttle líbí a v případě, že specifikace splňujete a chcete zachytávat nekomprimované 10bitové video, je to dobrá volba. Přesto důrazně doporučuji vyzkoušet jej před samotnou koupí na vašem počítači. I když to možná bude složitější realizovat, vyhnete se tak budoucímu skřípění zubů.

UltraStudio Pro je naopak krásným kouskem vzhledem ke svým funkcím i své užitnosti. Předem je určeno do studií, kde je přítomnost pracovních stanic nutností, tedy by ani neměl být problém s kompatibilitou. Přestože i u tohoto zařízení přetrvávají různé nedostatky, lze doporučit jeho koupi a následné propojení se vší videotechnikou, kterou disponujete.

Petr Hamšík