Tak to vypadá, že rok 2015 bude ve znamení 4K, nebo spíše UHD (Ultra High-Definition). Alespoň se nám to snaží vsugerovat výrobci televizí, kteří po propadáku spojeném s 3D obrazem a komplikovaných manévrech s internetovými aplikacemi přímo v přijímačích zoufale hledají argument, který přiměje zákazníky odvézt zánovní obrazovky do sběru. Tak jako Vás celkem nedávno prodavači v elektru přesvědčovali, že bez „Full HD“ nemá televizor valný smysl nehledě na tristní kvalitu konzumovaného obsahu, nyní nás totéž čeká se 4K. Váš život bez něj prostě ztratí smysl. Stačí se podívat na stránky oblíbeného internetového obchodu s elektronikou a zjistíte, že nabídka 4K televizí se rozšiřuje a už nestojí ani tolik peněz. Ale co si na takovém přístroji budete pouštět?

Nový typ nosiče na obzoru?
V našich krajích, kde pozemní vysílání stále nepokročilo ani k HD, kvalita mnohých kabelových kanálů s obtížemi soupeří se starou dobrou VHS a kde domácímu kinu stále vévodí DVD z výprodejů, vypadá debata o 4K obsahu poněkud absurdně. Nicméně žijeme v globálním světě a zejména díky Internetu nejsme odkázáni jen na lokální nabídku. Obsah ve 4K si již lze pustit přes YouTube (i když jen na počítači) a vloni spustily UHD streaming společnosti Netflix, Amazon, Comcast , M-GO nebo DirectTV, poslední ze jmenovaných nabízí programy v ultra vysokém rozlišení i po kabelu a přes satelit. Většinu z výše zmíněných 4K služeb si zatím užijete jen na několika typech televizí (většinou Samsung), ale lze očekávat, že jejich nabídka rychle poroste. Ovšem zejména pro velká filmová studia je VOD distribuce stále dost nepřehledná, ačkoli zisky z ní pravděpodobně rostou, celý systém se podstatně hůře kontroluje, než staré dobré fyzické nosiče. Jelikož vyvinout a hlavně globálně rozšířit nějaký standard vyžaduje nemalé úsilí, není velkým překvapením, že se pozornost velkých hráčů zaměřila na formát již existující a vlastně aktuálně jediný vhodný - Blu-ray. Na letošní výstavě CES (Consumer Electronics Show) v Las Vegas, kde se pravidelně představují trendy v oblasti konzumní elektroniky, se naplnila očekávání spojená s prací na vylepšení stávajícího Blu-ray standardu směrem ke 4K. Victor Matsuda, předseda výboru pro propagaci z BDA (Blu-ray Disc Association), potvrdil schválení draftu rozšířené specifikace a zmínil její pravděpodobné dokončení v průběhu první poloviny roku 2015. To by mohlo znamenat uvedení přístrojů na trh již na konci roku 2015. Však také výrobci nespí a například Panasonic na CES představil prototyp UHD Blu-ray přehrávače. Nenechte se mýlit, Blu-ray přehrávače s označením 4K najdete v obchodech již nějaký čas, avšak s novým formátem si neporadí. Označení 4K znamená přítomnost obvodů pro přepočítání (upscaling) obrazu z HD do UHD, což samozřejmě není totéž jako přehrávání disků s UHD obsahem.

Od DVD k Blu-ray a dále
Pro představu, jak lze stávající specifikaci rozšířit, je vhodné se vrátit trochu do historie. Formát DVD video byl uveden na trh v roce 1997. Ačkoliv práce na jeho nástupci započaly již za několik let, filmy na Blu-ray disku se na pultech obchodů objevily až v roce 2006. Nový formát totiž musel zaručit, aby bylo možné vyrábět zařízení schopná přehrávat původní DVD, jinak by byla jejich cesta k uživatelům podstatně ztížená. Ve skutečnosti bylo třeba zajistit kompatibilitu pro všechny optické nosiče o dané velikosti, tedy počínaje CD. Vzhledem k rozdílné vlnové délce laseru, dle „barvy“ od infračervené až po modrou, se nejedná úplně o triviální úkol spojený s například řešením tloušťky a vlastností krycí vrstvy. Pečlivost věnovaná návrhu nosiče ovšem přinesla výhody, které lze zúročit pro jeho další generaci, zejména se jedná o možnost přidávat další vrstvy. Zatímco DVD může disponovat maximálně dvěma, rozšíření specifikace Blu-ray z roku 2010 nazvané BDXL specifikuje až čtyřvrstvé provedení o kapacitě 128 GB. Uložená data musí být možné číst dostatečné rychle, jinak by datový tok nepostačoval k přehrávání videa. DVD nosič v tomto směru dovoloval maximálně 9,8 Mb/s, zatímco Blu-ray specifikace nabízí čtyřnásobek a v případě více vrstev může datový tok ještě narůst. Jednotlivé standardy také těží v pokroku v kompresních algoritmech, dovolujících při stejném datovém toku podstatně zlepšit subjektivní kvalitu obrazu. Ne nadarmo se tedy Blu-ray dostal i do profesionální audiovizuální produkce, kde je jeho modifikace v plastovém krytu dobře známá pod obchodní značkou SONY XDCAM.

Nová verze je téměř hotová
A co tedy přináší rozšířená specifikace? Detaily zatím nejsou známy, nicméně o obecných vlastnostech se mluví již poměrně dlouho a v úvodu zmíněný Matsuda v rozhovorech s novináři uvedl většinu nejdůležitějších parametrů. Nový formát bude moci využívat stávající dvouvrstvé disky 50GB, nově se ale počítá s vyššími kapacitami 66GB (dual-layer) a 100GB (triple-layer). Komprese bude využívat nejnovější standard H.265/HEVC (High Efficiency Video Coding, viz článek v Pixelu 195)a datové toky 82 megabitů za sekundu pro 50GB disky, 108 Mb/s pro kapacitu 66GB a 128 Mb/s pro 100 GB nosiče. Podporované rozlišení odpovídá standardu UHD, tedy minimálně 3,820 x2,160 při snímkové frekvenci až 60p (progresivně). Dále se očekává zvětšení dynamického rozsahu, konkrétně díky větší bitové hloubce 10 bitů na barevný kanál, a rozšíření gamutu podle nového doporučení ITU-R BT.2020 (známého i jako Rec.2020), které mimo jiné definuje samplovací schéma dovolující pokrýt větší barevný prostor (až 75% prostoru CIE 1931). Mluví se i o HDR (High Dynamic Range), tedy že bude ve specifikaci zahrnut nějaký otevřený standard, v úvahu také přichází podpora technologií Dolby (Dolby Vision) a Philips HDR technology. Podle Matsudy dojde i k vylepšení dosud používané ochrany obsahu (DRM), na čemž producentům obsahu evidentně velmi záleží. Výsledný skok v obrazové kvalitě by tedy rozhodně měl být vidět.

Bude to stačit?
Ačkoliv se jedná o logický krok, otázka jeho úspěšnosti zůstává otevřená. Původní Blu-ray měl, jemně řečeno, velmi rozpačitý start a růst jeho podílu na trhu se v poslední době téměř zastavil (podle Digital Digest). V USA má sice Blu-ray přehrávač v nějaké podobě (včetně třeba SONY PlayStation) 62% domácností (podle Digital Entertainment Group), nicméně podíl streamovacích přehrávačů tamtéž loni stoupl již na 17% (podlle NPD Group). Pokud se výrobci televizí budou schopni shodnout na nějakém operačním systému nebo alespoň sadě aplikací, která zjednoduší přístup ke 4K streamovacím službám, sáhnou uživatelé pravděpodobně po této variantě. Hraje se tedy o čas, lokální přístup k distribuci a nabídku obsahu. Na druhou stranu řada nových filmových titulů vychází na Blu-ray kotoučích již s označením „masterováno ve 4K“, čili přechod na plné UHD může proběhnout celkem hladce. Předpokládá to ovšem, že diváci rozdíl v kvalitě obrazu zaznamenají a začnou vyžadovat, což se nemusí stát. Každopádně pokud o Blu-ray přehrávači uvažujete a nic Vás nenutí jít do obchodu v nejbližší době, doporučuji přibližně rok počkat.

Bohuš Získal