V minulém díle našeho miniseriálu o nových standardech pro komprimaci videa jsme uvedli některé historické aspekty digitální evoluce v oboru a upozornili jsme na vybrané postupy využívané moderními video kodeky. V tomto, závěrečném díle miniseriálu se zaměříme na dva velké rivaly oboru, jenž soutěží o prvenství v efektivitě a masovém využití pro nové technologie digitálního přenosu, distribuce a archivace videa. Podíváme se podrobněji na ISO standard H.264 (resp. MPEG-4/AVC) a "standard" Microsoftu VC-1 (resp. WMV9/10), jenž se začínají vážně prosazovat vedle již etablovaného průmyslového standardu MPEG-2.

Video průmysl se pomalu ale jistě začíná ubírat ze standardního rozlišení obrazu k HDTV, mobilní přístroje obsahují stále lepší rozlišení displejů s možností přehrávání videa. To vše přináší nové požadavky na přenos video signálu po stávajících přenosových trasách. Technologie přenosových tras je však limitována a to nezávisle na tom, zda jde o bezdrátový nebo kabelový přenos. Pro přenos většího počtu dat při zachování stejné šířky přenosového pásma přichází v úvahu jediný způsob a tím je efektivní komprese.