Přihlašovací jméno
Heslo
Přihlásit
Neodhlašovat
info
Přihlásit pomocí Facebooku

Panasonic DMC-LX100

Prcek s UHD videem.

A je to tady. Dlouho očekávaný model z řady profesionálních kompaktů LX3, LX5 a LX7 nese překvapivě označení LX100 místo LX9, ale to není jediná podstatná změna oproti předchůdcům. Tou nejdůležitější je hledáček, velký čip 4/3 a UHD video. Ti, kdo čekali výbornou kvalitu fotografií, nebudou rozhodně zklamáni, překvapením pro mne samotného bylo minimum šumu při fotografování s vysokými hodnotami ISO. U videa konečně vymizel jeden z největších neduhů - moiré. A 4K video? Jedním slovem nádhera. Je záhadou, jak se velký čip podařilo umístit do tak malého těla přístroje, každopádně jak je vidět, velikost čipu se velmi výrazně podepsala na výsledné kvalitě fotografií i videa spolu s příjemně nízkou hloubkou ostrosti při nižších clonových číslech.

Čip a objektiv
Panasonic LX100 používá velký 16,8 Mpx čip 4/3, využitelné rozlišení fotografií je 12,8 Mpx. Fotografovat můžeme s různým poměrem stran - 3:2, 16:9, 1:1 a 4:3. Vynikající Leica objektiv o světelnosti 1,7-2,8 s rozsahem 12-35 mm (s faktorem ořezu 2 se dostaneme na zorné úhly odpovídající ohnisku 24-70 mm) má na svém těle mechanický clonový kroužek a jeden motorizovaný. K tomu lze přiřadit různé funkce, nejčastěji využijete zoom, případně ostření v manuálním režimu. Zoom je mimořádně pomalý, na rychlé změny ohniska můžete zapomenout. Naopak při používání kroužku na ostření je jemnost pohybu přínosem. Při nízkých clonových číslech mají fotografie i video příjemně nízkou hloubku ostrosti, téměř srovnatelnou se zrcadlovkou s čipem APS-C, což je pochopitelně dáno velikostí čipu. Ohnisko objektivu využijete především při krajinářské a dokumentární či reportážní fotografii, s LX100 lze fotit i portréty. Na sportovní fotografii je délka ohniska nedostatečná, ale kdo fotografuje sport, koupí si asi jiné vybavení.
Obrázek
Displej a hledáček
Třípalcový LCD má dostačující rozlišení 921 000 pixelů. Barevné podání, jas i kontrast odpovídají pořízeným fotografiím. LCD není výklopný ani dotykový. Zvláště absence dotykového ovládání je často recenzenty vytýkána, pro mne je však nespornou výhodou, že při náhodném dotyku během fotografování nevyvolám funkci, kterou nepotřebuji, jako například u miniaturního Panasonicu GM1. OLED hledáček je excelentní co se týče rozlišení - 2,36 Mpx je už opravdu slušná kvalita. Barevné podání a kontrast však trochu pokulhávají - obraz je přesycený a přeostřený. Přesto se i při použití hledáčku báječně ostří, v manuálním režimu pomáhá kromě vysokého rozlišení i zaostřovací lupa a výrazný barevný peaking.
Obrázek
Ovládací prvky
Kromě manuálního ovládání clony, ostření a zoomu lze mechanickým ovladačem nastavit poměr stran a vybrat si mezi ostřením automatickým, manuálním a režimem makro. Časy lze nastavit otočným voličem v rozsahu od T a 1 s do 1/16000 s. Závěrka je elektronická i mechanická. Ne všechny časy můžete nastavit tímto voličem, např. čas 1/50 potřebný pro natáčení videa nastavíte tak, že na hlavním voliči přepnete do polohy 1/60 s a požadovanou 1/50 s doladíte otočným voličem na zadní straně fotoaparátu. Při fotografování je to celkem jedno, naopak je možná výhodou, že zvolený čas si třeba kvůli expozici můžete jemně doladit druhý voličem. Při natáčení videa je naopak nepříjemné, že čas expozice 1/50 není vybrán automaticky.

Pod spouští je ovladač zoomu, zde by neuškodila možnost nastavit si u transfokace vyšší rychlost. Servomotor je poměrně hlučný. Při natáčení videa proto doporučuji buď nezoomovat vůbec, nebo k ovládání transfokace použít prstenec na objektivu. Mechanický volič kompenzace expozice (přeexpozice, podexpozice) umožňuje její rychlé a jemné ladění. Na rozdíl od zrcadlovek, kde tuto funkci neobratně ovládáte přes menu fotoaparátu, myslel Panasonic na uživatelský komfort a rychlost ovládání. Vedle ovladače kompenzace expozice je tlačítko volby filtrů. To uvádím jen pro zajímavost, protože pochybuji, že by někdo filtry při fotografování používal.

Kromě hledáčku s mechanickým ovládáním dioptrické korekce a LCD naleznete na zadní straně fotoaparátu přepínač LCD a hledáčku (jen hledáček, jen LCD, auto volba mezi hledáčkem a LCD), dále pak zapínání WIFI (programovatelné funkční tlačítko Fn2), spoušť videa, aretaci clony a expozice (lze nastavit v menu), tlačítko přehrávání, Fn1, tlačítko Disp k zobrazování údajů na LCD a hlavní kombinovaný otočný volič. Ten slouží ke vstupu do menu, volbě ISO, nastavení bílé, samospouště, dávkového fotografování, panoramy atd. Otočným kroužkem vně voliče lze doladit expoziční časy.

Záhadou pro mne zpočátku byla volba automatických režimů. Na těle přístroje totiž chybí klasický ovladač PASM na plnou automatiku, automatiky s předvolbou clony, času a plně manuální ovládání. Dokonce, a to nedělám často, jsem byl nucen otevřít manuál. Až tam mi došlo, že řešení je geniálně jednoduché! Pro automatiku s předvolbou clony se nastaví clonový kroužek do polohy A. Automatiku s předvolbou času dostaneme tak, že volič časů otočíme taktéž do polohy A. A pokud chceme plnou automatiku, nastavíme áčka obě. Pro manuální ovládání včetně manuálního ostření si vybereme požadovanou clonu, čas a přepínač ostřicího módu na objektivu posuneme do pozice manuálního ostření.

Překvapivě plynule funguje automatická clona v režimu videa a rychlost ostření při namáčknutí spouště při fotografování je nevídaná. I vzhledem k tomu, že si můžete vybrat mezi několika možnostmi způsobu ostření (sledování tváře, ostření na více bodů, ostření s preferencí středu) bych při fotografování až na výjimky dal jednoznačně přednost automatickému ostření. Stejně tak díky možnosti doladění expozice bych preferoval automatiku s předvolbou clony.
Obrázek
Wi-Fi
Fotografie a video z fotoaparátu nejrychleji a nejjednodušeji přenesete tak, že vyndáte paměťovou kartu, vložíte ji do čtečky a následně soubory zkopírujete. Kouzlo bezdrátového připojení nespočívá v mnohem pomalejším kopírování souborů do PC, ale např. v kopírování snímku do mobilního telefonu a jeho odeslání, případně - a to je daleko zajímavější - v dálkovém ovládání přístroje. K tomu slouží aplikace Image App. S její pomocí lze ostřit, zoomovat, nastavit bílou a ISO, prohlížet pořízené fotografie, kopírovat je do telefonu nebo na sociální sítě, fotografovat, zapínat a vypínat video. Čemu ovšem nerozumím je to, že nelze na dálku ovládat expozici, což byla funkce, která byla přítomna u předchozích přístrojů, např. u GM1. Škoda.

Navázání spojení je jednoduché, můžete využít stávající Wi-Fi síť, případně telefon s fotoaparátem propojit přes WIFI Direct. Při prvním spojení se na LCD fotoaparátu zobrazí QR kód, který přečte Image App a spojení je navázáno. Parametry připojení si přístroje pamatují a napříště se tak už nemusejí zadávat žádné údaje.

Fotografování
Ačkoliv mne u Panasonicu DMC-LX100 zajímalo především 4K video, důkladně jsem si přístroj vyzkoušel za různých světelných podmínek při fotografování. Fotografie lze pořizovat v různých módech - jednotlivé snímky, sériové snímání (11 snímků za sekundu bez časového omezení do vyčerpání kapacity karty), samospoušť, časosběr, panoramatické fotografie. Výběr mezi JPEG a RAW je samozřejmostí. ISO je nastavitelné v hodnotách od 200 do 25 600 ASA, použitelné hodnoty jsou od 200 do 1600 ASA, s přimhouřeným okem do 6400 ASA. Zde bych doporučoval vypnout v menu funkci automatického odstraňování šumu. Přesto, že fotografie při vyšší citlivosti obsahují šum, je jeho množství daleko nižší, než jsme u kompaktů zvyklí a to díky velkému čipu u LX100. Citlivost 25 600 ASA je skutečně mezní, ale pokud vám nevadí šum, docílíte zdání, že jste snímky focené ve městě v noci při zapnutém pouličním osvětlení pořídili ve dne.

Objektiv je vynikající a kvalita fotografií bezpochyby také, zde jsou další komentáře zbytečné.

Natáčení videa
Nezastírám, že tato funkce mne u testovaného modelu zajímala nejvíce. Výrobci se vždy honí za co nejvyššími čísly, protože to dobře působí na zákazníky. Nejdříve jsme tu tak měli co nejvíce megapixelů na čipu, PAL a posléze HD rozlišení videa, 3D, které se naštěstí neujalo a teď žijeme v době 4K. Bez ohledu na to, že pro amatéry je to možná zbytečně velké rozlišení a pro konzumaci neexistuje skoro žádný obsah, profesionálové a všichni ostatní, kteří se trochu vážněji zabývají tvorbou filmů, jistě ocení, že se začínají vyrábět přístroje, které mají rozlišení videa odpovídající rozlišení projekce v kinech. Všechno moderní je teď 4K, což je označení trochu nesprávně užívané, neboť 4K filmové rozlišení má o cca 200 pixelů širší obraz než UHD. Správněji by tedy většina přístrojů měla být UHD, ale to není až tak podstatné, 4K zní z nějakého důvodu lépe.

Je Panasonic LX100 4K, nebo UHD? Na rozdíl od GH4 „jen“ UHD, ale to obrazu na kvalitě nijak neubírá. V nejvyšším rozlišení je to 3840 x 2160/30, 25, 24p/100 Mbit, přístroj točí i v HD rozlišení 1920 x 1080/60, 50p/28 Mbit a 30p, 25p/20 Mbit. Nižší rozlišení neuvádím. Kodek je AVCHD (jen HD a nižší) a MP4 (UHD a nižší). Je nutno použít SD paměťovou kartu s vyšší rychlostí zápisu, mně se osvědčila poměrně levná SDXC Kingston 100/45. Fotoaparát nemá mikrofonní vstup ani sluchátkový výstup, takže pro profesionální natáčení je nutno použít externí rekordér. Pro synchronizaci zvuku pak slouží pomocný zvuk z fotoaparátu, u kterého můžeme v menu nastavit úroveň.

Kamera nemá samostatné přednastavení clony a času, používají se hodnoty nastavené pro fotografování. Poněkud komplikovaně se nastavuje čas 1/50 - na otočném voliči nahoře zvolíte 1/60 a zbytek dokroutíte vzadu. Možná se někteří z vás ptají, proč zrovna 1/50? Je to zkrátka proto, že jde o frekvenci, kterou u nás bliká většina svítidel. Když je nastaven jiný čas, zářivky a jiná světla v obraze poblikávají. Při kratších časech pak dochází u pohyblivých objektů v obraze ke stroboskopickému efektu, při časech delších ke snovému rozmazanému pohybu. Naopak ve státech, kde mají v síti 60 Hz, jako je Japonsko a Amerika, se standardně používá 1/60 s.

Pro ostření doporučuji přepnout na manuál, při ostření před natáčením pomůže lupa, čili zvětšení části obrazu. Během natáčení se už bohužel lupa nezobrazuje, ostření však pomáhá peaking. Ke správné expozici pomůže zobrazení zebry (pomocí šrafování vyjádřená určitá hodnota jasu, nastavená na 80 či 100 %), jejíž hodnoty lze v menu upravit. Ačkoliv pro kontrolu správného vyvážení bílé doporučuji použít spíše LCD, pro natáčení jako takové i pro posouzení správného zaostření lze bez problémů použít i OLED hledáček, jehož rozlišení je dostatečné. Konečně.

Ačkoliv si u bílé můžete vybrat mezi přednastavenými hodnotami nebo kameru na bílou navážit, velmi příjemně mne překvapilo automatické navážení bílé AWB, které funguje na výbornou. Stejně tak pokud potřebujete během pohybu kamery přeclonit, plynulá automatická clona vše provede za vás. Jinak bych samozřejmě použil manuálně nastavenou clonu. Velmi mne potěšila nepřítomnost moiré, s množstvím drobných detailů nemá Lumix absolutně žádný problém. Naopak zůstalo kácení svislic, ale s tím se u tohoto typu přístrojů prostě musí počítat.

Velmi překvapivé je to, že v UHD umí přístroj točit ve všech formátech, které lze na objektivu nastavit - 3:2, 16:9, 1:1 i 4:3 s neobvyklým rozlišením 3504 x 2336 (4.3), 2880 x 2880 (1:1) a 3328 x 2496 (4:3). Volba poměru stran není přítomna automaticky, ale dostanete se k ní úskokem, když v menu aktivujete funkci 4K Photo. Jinak točí přístroj v klasickém poměru stran 16:9. Kvalita obrazu UHD videa je překvapivě dobrá, kodek není příliš náročný na výkon procesoru a čtyřjádro či šestijádro ho zvládne hravě i s efekty.

Hodnocení
Fotoaparát je příjemně malý, můžete ho mít vždy s sebou. Je mimořádně vhodný pro reportážní fotografii či jako druhý, záložní přístroj. Výborný je OLED hledáček, kvalita fotografií je mimořádná, vyšší hodnoty ISO umožní fotografování v situacích, které vyžadují použití blesku. Ten mimořádně není zabudován, ale je součástí příslušenství a upevňuje se klasicky do sáněk na blesk. Ve většině situací se však bez něj obejdete. Výborná je i kvalita videa stejně jako možnost manuálních nastavení. Zde narážíme na limity související s malými rozměry přístroje - lidé, kteří více narostli, možná budou mít s miniaturními ovládacími prvky problémy.

Plusem je i ovládání přes Wi-Fi, nedostatkem naopak absence prvků k ovládání expozice na dálku. Kdo to myslí s natáčením videa vážně, tomu bych spíše doporučil Panasonic GH4. Jako druhá kamera nebo kvalitnější náhrada pidikamery GoPro či na letecké záběry z multikoptér je však Panasonic DMC-LX100 vynikající. Jen ta cena...

Výrobce: Panasonic
Zapůjčil: Syntex Praha s.r.o.

Marek Tichý, převzato z časopisu PiXEL 12/2015 - http://www.pixel.cz/216
Facebook  Twitter  Google+

reklama
Facebook  Twitter  Google+