Přihlašovací jméno
Heslo
Přihlásit
Neodhlašovat
info
Přihlásit pomocí Facebooku

JVC GS-TD1

„Spotřební“ 3D kamera se dvěma objektivy.

Mohutný nástup 3D do oblasti videokamer zprvu zasáhl profesionální sféru, jejíž produkty jsou v současné době ale neskonale drahé (kamera Panasonic AG-3DA1 stojí neuvěřitelných 430 tisíc korun, viz recenze v čísle 10/2010). V současnosti jsou všechny nové LCD či plazma televize vybaveny funkcí 3D, většinou s aktivními závěrkovými brýlemi. Je ale paradoxní, že obsahu není tolik - možná dvě desítky 3D Blu-ray disků, televizní stanice vysílají ve 3D spíše ve zkušebních provozech. K čemu nám velká 3D televize bude?

Ideálním krokem jsou inovace v oblasti spotřební elektroniky, respektive v okruhu domácích videokamer. První vlaštovkou byla kamera Panasonic HDC-SDT750, která vstoupila na podzimní trh. První vlaštovka si s sebou ale nesla všechny výhody i nevýhody vůdce pelotonu - na jednu stranu panovalo překvapení a úžas nad tím, že si můžeme natočit vlastní 3D video, na druhou stranu zde byla frustrace z použité technologie původní kamery a 3D předsádky (viz recenze v PiXELu 01/2011).

Správným krokem kupředu jsou zcela jistě kamery, které nabízejí pro každé oko vlastní optickou soustavu, tedy dva objektivy a dva záznamové čipy. S tímto řešením přišla v nedávné době firma Sony v modelu HDR-TD10E, ale také JVC, jejíž kamerou GS-TD1 se budeme zabývat v následujícím testu.
Obrázek
Konečně dvě oči
Jak už zmiňuji výše, nejvýznamnější novinkou je použití dvou objektivů a dvojice záznamových čipů, které umožňují výrazně zvýšit světelnost kamery a zároveň přidávají i další vlastnosti, jež jsou v případě předsádky nemyslitelné. JVC kameru osadila dvojicí GT objektivů, jejichž světelnost má být v 3D v rozmezí F1.2 až F2.28, zatímco v 2D v rozmezí F1.2 až F2.8. Proč je světelnost ve 3D lepší? Objektivová dvojčata totiž umožňují i synchronizovaný zoom, který je v 3D pětinásobný, zatímco v 2D desetinásobný. Při větším zoomu ve 2D pak objektivy pochopitelně ztrácejí světelnost.

Specifikace objektivů při přepočtu na kinofilm se také liší. Ve 3D s vypnutým stabilizátorem obrazu dosáhnete šíře 42 mm až 210 mm. Při zapnutí základního stabilizátoru obrazu se pak šíře záběru zvýší na 44,8 mm až 224 mm a nakonec při zapnutí „Advanced Image Stabilizer“ je hranice zvýšena dokonce na 47,7 mm až 238 mm, díky čemuž už opravdu nejde o širokoúhlý záběr.

V 2D jsou šíře záběru přece jen větší: s vypnutým stabilizátorem 37,3 mm až 373 mm, se zapnutým základním stabilizátorem je pak šíře stejná, zatímco s A.I.S. se zvýší na 42 mm až 420 mm. Zastavme se ještě u vysoké světelnosti v základním nastavení objektivu, která je na příjemně nízké hranici F1.2. Jak je to možné, když oba objektivy nejsou zase tak velké? Kouzlo spočívá v novém typu čipů, tzv. „Back-illuminated CMOS Sensor“, který mění svou konstrukci tak, že přesouvá vrstvu s kovovými obvody a tranzistory až pod světlocitlivou vrstvu křemíkového substrátu, což zajišťuje větší citlivost senzoru. V klasickém CMOS čipu totiž kovové obvody a tranzistory pod sběrnými čočkamu pixelů čipu odrážely některé paprsky zpět, čímž se citlivost snižovala. Podobné čipy v současné době naleznete například ve fotoaparátu iPhonu 4 či v mobilu Sony Ericsson Xperia Arc. BCI (zkratka pro Back-illuminated) opravdu příjemně zvyšuje světelnost a z natáčení v interiérech či při zapadajícím slunci dokáže vykouzlit příjemné záběry.

3D, kam se podíváš
Nejenže vypadá kamera díky dvojici objektivů na stativu podobně roztomile jako robůtek ze snímku Číslo 5 žije (1986), oči zjihlých pozorovatelů může podráždit také 3,5palcový 3D LCD displej s rozlišením 920.000 pixelů. Důležitou poznámkou je, že pro sledování natáčeného či již zaznamenaného videa nepotřebujete jakékoli brýle, v JVC použili podobnou technologii, jakou naleznete například na současné přenosné konzoli Nintendo 3DS. Na displej se musíte dívat z přesně určeného místa a vzdálenosti, která odpovídá cca normálnímu pohledu na LCD při natáčení. Jakmile se ale pohnete z předepsaného místa, 3D efekt se ztrácí, obraz se vlní a převrací v negativní, tj. co by mělo být blíž, je naopak dál.

Při testování mne displej sice nadchl, ale zároveň jsem ale odhalil i jeho nedostatky. Předně je nutné říci, že sledovat 3D bez brýlí je neobyčejně „cool“ a při natáčení si lehce kontrolujete hloubku obrazu, uspořádání prostoru, tedy elementy, které byste jinak museli odhadovat. Přestože uhlopříčka displeje čítá pouze 8,89 cm (tedy 3,5 palce), je 3D efekt příjemně výrazný, trochu ale připomíná papírové dioráma. Displej umožňuje i klasické 2D zobrazení, kdy se ukáží významné rozdíly. V první řadě je obrovská změna v rozlišení a jasu displeje. Zobrazení 3D sice ukazuje plastické objekty, rozlišení ale citelně klesá o několik let zpátky, kdy je jasně patrný rastr displeje a diagonální linie zřetelně „zoubkovatí“. Jas se také snižuje s použitou technologií, kdy jsou nad zdvojenými pixely pro levé a pravé oko miniaturní čočky, které obraz vysílají správným směrem. Tím se ale také snižuje množství světla, které displej dokáže vyzářit směrem k uživateli.

Vzhledem k tomu, že kamera není osazena hledáčkem, což osobně považuji v této cenové katerogii za velké minus, jste v každé situaci odkázáni na displej. Bohužel opět vítězí marketing nad uživatelským komfortem. Ano, takřka veškeré funkce jsou ovládány přes dotykovou vrstvu. Dotykový displej samozřejmě „letí“ a dokážu jej pochopit i u normálních spotřebních kamer. U takřka vlajkové lodi spotřebního segmentu JVC videokamer je to ale škoda, předpokládal bych větší důraz na manuální ovládání.

Podobně jako se HD postupně stalo marketingovou vějičkou, stává se jím trochu i 3D, zejména v případě spojení se zvukem. Kamera je totiž po stranách osazena dvojicí mikrofonů, které jsou od sebe vzdáleny 85 mm, přičemž v materiálech je JVC označuje jako Dynamic 3D Sound. Marketing vládne! Jedná se samozřejmě pouze o stereo mikrofony, které ale díky vzájemné vzdálenosti dokáží lépe vykreslit polohu zvuku v prostoru. Letitá přítomnost 5.1 zvuku ale trochu diskvalifikuje mohutné reklamní označení.

ObrázekTočíme převážně na automat
Jak se s kamerou pracuje? Dojem se neliší od jiných spotřebních přístrojů. Kamera se vcelku dobře drží a vzhledem k mírně vyšší hmotnosti a velikosti se lépe vyvarujete rozklepaných záběrů. Natáčení v 3D se zapíná obrovským podsvíceným tlačítkem na zadní straně přístroje, okolo kterého v kruhovém uspořádání naleznete další užitečná tlačítka. První je přepínání mezi manuálním ovládáním a automatikou, kterou zajišťuje funkce „Intelligent Auto“, jež je v podstatě stejná jako u jiných videokamer. Analyzuje za chodu scénu a upravuje jas, barevnost, ostrost a vybírá jednu z možných scén (portrét, západ slunce, panorama, les a makro). Další tlačítko přepíná mezi videem a fotografiemi, následuje tlačítko User, na které si můžete namapovat následující funkce: noc, priorita volby mezi AE/AF, ostření, nastavení jasu, rychlost závěrky, priorita clony, kompenzace protisvětla, vyvážení bílé, asistent zaostřování a stabilizátor. Následné hodnoty se pak upravují pomocí kolečka, které je také na zadní straně kamery, nový koncept dvojice objektivů poslal ostřicí kolečko do věčných lovišť. Při stisknutí tlačítka „ADJ“ vyvoláte také jinou rychlou nabídku bez nutnosti tápání v menu na displeji. Zde si rychle můžete zvolit nastavení jasu, ostření, rychlost závěrky, prioritu clony, vyvážení bílé a úpravu paralaxy 3D obrazu a následným opětovným stisknutím lze hodnotu uložit. Nakonec ještě tlačítko „Info“ sdělí zbývající čas pro video a zbývající šťávu baterie. Ovládání všech tlačítek palcem je poměrně ergonomické a dá se na něj zvyknout.

Zmiňme ještě několik důležitých funkcí, které jistě využijete, pokud budete natáčet v manuálním režimu. Pro lepší ostření kamera umožňuje zapnout „asistenta ostření“, který barevně zvýrazní hrany objektů, jež jsou ostré a naopak. Tím si můžete udělat obrázek o dané scéně, kterou nemusíte vidět na LCD displeji zcela tak, jak ji následně spatříte na velké obrazovce. Důležitým prvkem, který dnes ale nalezneme takřka v každé kameře, je vedoucí mřížka pro správný náklon kamery, dále například intervalové nahrávání, které funguje i ve 3D, úroveň mikrofonu či hlasitost sluchátek. Funkcí, která potěší hračičky a ty, kteří chtějí s kamerou i fotit, je tzv. „Smile Meter“ a „Smile Shot“, tedy trochu sofistikovanější verze detekce úsměvů, kdy si předem procentuálně určíte, jak moc se mají aktéři smát, aby se automaticky spustila spoušť.

V souvislosti s fotografiemi je třeba doplnit, že kamera umožňuje i pořízení 3D snímků (v rozlišení 1920 x 1080). Pokud fotíte 3D snímek, ukládá se nejen ten, ale i klasický 2D JPEG. Při pořizování 2D snímků je k dispozici mírně vyšší rozlišení 2304 x 1296.

Na co nahráváme a v jakých formátech?
Kamera disponuje vlastní 64GB Flash pamětí a zároveň i slotem na SD kartu. Teoreticky tak lze dosáhnout kapacity až 128 GB současné paměti, nic vám ale nebrání s sebou nosit více SD karet, zvláště při pohledu na cenu 64GB karty, která je takřka čtyřikrát dražší než 32GB karta. V nejkvalitnějším 3D formátu se tak na vestavěnou paměť vejdou cca 4 hodiny videa, v nejnižší kvalitě pak asi 11 hodin a 40 minut. V 2D pak kamera pojme při nejkvalitnějším záznamu 5 hodin a 50 minut, zatímco v nejmenší kvalitě pak 29 hodin a 10 minut.

Záznam ve 3D se liší volbou formátu. Nejklasičtějším je pak AVCHD, které nahrává v TXP (17 Mbps) a TSP (12 Mbps), přičemž rozlišení je 920 x 1080/60i, jelikož 3D obraz je zaznamenán metodou Side-By-Side. To s sebou při projekci nese poloviční horizontální rozlišení, zároveň formát zvyšuje kompatibilitu s dalšími zařízeními a televizory.

Druhým kvalitnějším formátem je MP4 MVC ve dvou kvalitách - THR (34 Mbps) a TSR (22 Mbps) s rozlišením 1920 x 1080/60i. Nespornou výhodou je, že tento formát zaznamenává zároveň dva Full HD snímky, pro každé oko jeden, což je ta nejlepší kvalita 3D záznamu, které můžete dosáhnout. Je tu však velké ALE! Podpora formátu je pouze pro přehrání v samotné kameře a její propojení s 3D televizí přes HDMI. Formát ale nepřehrajeme nikde jinde, ani v počítači, kde bychom logicky měli najít potřebný kodek! To je obrovské zklamání, protože v tu chvíli nemůžete video ani sestříhat, prakticky s ním nemůžete dělat vůbec nic. Je pravda, že JVC slibuje update svého softwaru Everio MediaBrowser, který by měl v červnu přinést funkci konverze MP4 MVC formátu do AVCHD Side-By-Side, což ale není vůbec řešení. Ztratíme totiž kvalitní Full HD obraz. Nestačilo by vydat kodek, který by si s videem poradil?
V 2D jsou pak formáty klasické - AVCHD ve čtyřech úrovních kvality od 24 Mbps až po 5 Mbps. Trochu mne také zaráží fakt, že kamera neumí ani v 2D módu progresivní snímání, nikde v menu, ani v manuálu o něm není ani zmínka. Musíme se tedy spokojit s prokládaným videem a při střihu jej teprve předělávat na progresivní.

A co obraz?
Jak vypadá 3D obraz na televizi či rovnou na projektoru? Bez uzardění je možné říci, že je skvělý. Samostatné objektivy už mají dostatečnou vzdálenost na to, aby dokázaly správně podat hloubku prostoru ať už bližších či vzdálenějších objektů, přičemž při základním nastavení je dobré natáčet objekty cca od jednoho metru až do vzdálenosti deseti metrů, což je rozsah, kde 3D nejvíce vynikne. Při použití zoomu se naopak rozsah zvětšuje logicky až na pětinásobek, tedy od 5 metrů až po 50 metrů. Důležitou informací je i fakt, že kamera upravuje při zoomování paralaxu tak, aby stále udržela dojem prostorovosti, což je skvělé!

Jak už jsem zmiňoval výše, díky použitému senzoru je obraz i v interiérech prokreslený, ostrý a má dobré barevné podání. V případě fotografií platí to, co se často zmiňuje u kamer - není to nejhorší, ale nekupujete si fotoaparát, ale kameru a s tím musíte počítat. Na druhou stranu v případě 3D fotografií, které budete stejně sledovat buď na 3D televizi či vytištěné v anaglyfu, je kvalita dostačující. To můžete ostatně posoudit sami - na webu PiXELu naleznete některá AVCHD SBS videa a 3D obrázky.

Konečně 3D pro všechny!
Kamera JVC GS-TD1 je konečně přístrojem, který je v rámci spotřební elektroniky v 3D použitelný. Přestože neoplývá jen dokonalým zpracováním a má několik nedostatků (nekompatibilita MP4 AVC kodeku, nepřítomnost hledáčku, dotykový displej, prokládané snímání), ve 3D s adekvátním zobrazovadlem si ji určitě zamilujete. Není to kamera určená pro tvůrčí činnost, spíše se jedná o model pro amatérské nadšence, jejichž videa z dovolené budou o rozměr bohatší a s 3D ohromí nejen své nejbližší. Upřímně se těším na další model od JVC, který mi poskytne větší kontrolu nad obrazem. Pokud chcete natáčet ve 3D, lze model GS-TD1 jedině doporučit.

Petr Hamšík, převzato z časopisu PiXEL 6/2011 - http://www.pixel.cz
Facebook  Twitter  Google+

reklama
Facebook  Twitter  Google+