Přihlašovací jméno
Heslo
Přihlásit
Neodhlašovat
info
Přihlásit pomocí Facebooku

Adobe Premiere Pro CS6 - 14. díl

Export z Premiere Pro CS6 a využití Adobe Media Encoderu.

Vítejte u dalšího dílu série Základy video postprodukce. V minulé části jsme si ukázali, jak postupovat při animaci masky. Probrali jsme možnosti animování masky v programu Premiere Pro CS6 a současně jsme také využili propojení s programem After Effects - Dynamic Link, které nám umožnilo vybraný záběr trackovat přímo v programu After Effects. Trackování zde probíhá pomocí automatické funkce Tracker, která za vhodných podmínek velice usnadní práci. V dnešním pokračování nejdříve navážeme na minulý díl, na jehož konci jsme nastínili problematiku exportu do souboru. Podrobněji si vysvětlíme, jak postupovat při standardním exportu projektu do souboru a později si ukážeme další možnosti exportu, které nám nabízí nejen Premiere Pro CS6, ale i další programy od Adobe.

Export do souboru
Dostáváme se k finálnímu kroku při práci s programem Premiere Pro a tím je export. Jako u většiny procesů, které lze v Premiere Pro provádět, i zde máme několik možností jak postupovat. Základní možností, jak získat finální výstup z projektu, je export do souboru. Pokud již tedy máme proveden kompletně celý střih, vloženy všechny efekty a přechody a celkově finalizovaný projekt, potřebujeme z celého projektu získat výstupní video, které můžeme následně prezentovat. Právě pro získání finálního videa musíme projekt renderovat neboli exportovat.
Obrázek
Vyhrazení pracovní oblasti pro export.

Export provedeme pomocí nabídky v horní liště, kde zvolíme File, Export a následně Media. Samozřejmě lze tuto operaci provést i klávesovou zkratkou [Ctrl] + [M], kterou osobně vždy využívám. Ještě než se ale začneme zabývat nastavením exportu, je vhodné si projekt naposledy zkontrolovat. Především je třeba se podívat, jestli jsou všechny potřebné vrstvy zobrazeny, nebo zda naopak není zobrazena nějaká vrstva, kterou nechceme. Dále jestli jsou všechny zdrojové soubory korektně nalinkovány, jestli někde není nežádoucí mezera mezi záběry a především zda je správně nastavena oblast pracovní plochy. Ohraničení pracovní plochy je velice důležité pro finální export. Premiere Pro ve většině případů označení této oblasti upravuje sama, ne vždy se ale na tuto funkci lze spolehnout. Je tedy zapotřebí myší přetáhnout začátek a konec pracovní oblasti pomocí žlutých ohraničení nad časovou osou tak, aby byla vymezena oblast, kterou potřebujeme exportovat. Po finálním překontrolování projektu se tedy můžeme přesunout klávesovou zkratkou [Ctrl] + [M] do exportovací nabídky.

Okno exportu do souboru
Po otevření exportového okna se před vámi zobrazí mnoho prvků určených k nastavení, které si nyní probereme. Levá polovina exportového okna zobrazuje video a slouží k jeho nahlédnutí. Hlavní část levé strany tedy zabírá monitor zobrazující obraz podle umístění posuvníku na časové ose. Pod obrazem se nachází znázorněná časová osa, po které se lze pohybovat a přehrávat si tak výsledné video. Nad touto osou jsou umístěny dva časy. První, který se nachází vlevo, znázorňuje pozici, na které se momentálně nachází posuvník na časové ose. Druhý čas ukazuje celkovou délku videa, které bude exportováno. Obraz si samozřejmě můžete i zvětšovat či zmenšovat, k tomu slouží nabídka uprostřed. Poslední, troufám si ale říci nejdůležitější prvek v levé části exportovacího okna je rolovací nabídka Rozsah zdroje. Tímto nastavením se určuje, jak velká oblast se bude exportovat. V základním nastavení je zvolena možnost Work Area neboli pracovní oblast. Tato oblast je závislá právě na označení pracovní oblasti na časové ose, jak jsem zmiňoval dříve. Pokud tedy necháme nastavenou výše uvedenou možnost, bude Premiere Pro exportovat video podle označení pracovní oblasti na časové ose. Toto nastavení lze změnit na Entire Sequence nebo Sequence In/Out, kdy se video nebude exportovat podle pracovní oblasti, ale podle označení In/Out či podle sekvence. Samozřejmě je zde ještě možnost Custome, kdy můžeme renderovací oblast zvolit ručně. Podle mé zkušenosti je nejlepší možností pracovní oblast. Jak jsem ale již psal, před finálním exportem je nutné zkontrolovat, jestli je oblast správně určena. Ideální je ověřit si tuto skutečnost na celkové délce trvání videa, která se zobrazuje vpravo nad časovou osou exportovacího okna.
Obrázek
Okno pro nastavení parametrů exportu.

Pravá strana obsahuje veškerá nastavení, jimž je dobré před exportem porozumět. Vezměme si tuto část postupně od shora. Pravá strana je rozdělena na dvě části. V horní části se nastavují základní parametry a presety, ve spodní části se vybrané nastavení detailně upravuje. Podívejme se tedy nejdříve na horní část. Jako první se v této oblasti aportovacího okna nachází zaškrtávátko s názvem Match Sequence Settings. Pokud zaškrtneme tuto možnost, upraví se nastavení výstupního exportu přesně podle parametrů sekvence, ve které provádíme export. Na první pohled se tato možnost může zdát jako velice užitečná, ale popravdě řečeno, já jsem ji při střihu nikdy nepoužil. Jak jsem již psal v úvodních dílech, parametry pro sekvenci volíme ideálně stejné jako parametry pořízeného videa. Finální export ale potřebujeme mít téměř vždy v jiném formátu, ať už je důvodem úspora místa nebo export pro televizní, DVD a jiné formáty. Tuto možnost tedy asi nevyužijete, ale k dispozici každopádně je.

Velice důležitá rolovací nabídka však následuje hned vzápětí. V nabídce s názvem Format si volíte formát, do kterého se bude provádět finální export. Premiere Pro podporuje celou škálu exportních formátů. Mezi známé formáty, o kterých jste již určitě někdy slyšeli, patří AVI, FLV, GIF, H.264, JPEG, MPEG-2, MPEG-4, QuickTime, TIFF či Windows Media. Jak vidíte, export lze provádět nejen do video formátů, ale je zde i několik možností exportu do obrázkových sekvencí. Pro naše účely ale budeme volit video formát, který je v dnešní době asi nejpoužívanější - H.264. Tento formát dosahuje velice kvalitních výsledků při relativně malé velikosti souboru. Zvolíme si tedy formát H.264, čímž se kompletně změní veškeré výstupní nastavení a zobrazí se nové presety v další nabídce. Od této chvíle můžeme parametry videa nastavit podle svého, nebo si můžeme zvolit jedno z mnoha přednastavení, která jsou připravena. Já například pro názornost zvolím v následující rolovací nabídce přednastavený preset s označením „HD 1080p 25“. Toto nastavení, jak už je z názvu patrné, obsahuje Full HD rozlišení v progresivním módu při dvaceti pěti snímcích za sekundu. Přednastavení je zde opravdu mnoho, a to pro každý formát. Pokud by vám ale i přesto jejich množství nestačilo, je možné ukládat si vlastní, popřípadě mazat stávající a tak dále.

Další velice důležitá položka nese název Output Name. Po kliknutí na žlutý text u tohoto označení se zobrazí nové okno, ve kterém je zapotřebí vybrat umístění pro finální export a dále název exportu. Jakmile potvrdíte název a umístění exportu, je základní nastavení hotovo. Nyní už nabízí Premiere Pro jen zaškrtávací políčka, která určují, jestli se bude exportovat video i audio složka či popřípadě jen jedna z nich. Následuje pole s názvem Summary, kde jsou vypsány veškeré výstupní a současně i vstupní parametry a lze si tak jednoduše zkontrolovat nastavení exportu. Pokud nechcete nastavení exportu ovlivňovat do větších detailů, je možné se přesunout až dolů a stiskem tlačítka Export zahájit exportování videa. Pokud vám ale přednastavený režim nevyhovuje ve všech bodech, je možné si některé parametry upravit zvlášť.
Obrázek
Okno pro nastavení parametrů exportu, seznam formátů.
Obrázek
Okno pro nastavení parametrů exportu, seznam presetů.

Ve spodní pravé části renderovacího okna je několik záložek, které slouží k detailnímu nastavení parametrů výstupního formátu. První záložka s názvem Filters umožňuje vložení dodatečného filtru, v základu je zde filtr pro rozostření obrazu. Po aktivaci tohoto filtru stačí nastavit jeho úroveň, popřípadě určit, v kterém směru bude tento efekt aktivní. Druhá záložka nese název Video a je značně rozsáhlejší. V této záložce lze nastavit rozlišení výsledného obrazu stejně jako jeho snímkovací frekvenci, poměr stran nebo režim televizního standardu. Velice důležitým parametrem v této záložce je také hodnota datového toku neboli Bitrate. Je možné nastavit konstantní hodnotu datového toku, nebo variabilní datový tok jednoprůchodový, popřípadě dvouprůchodový. Rozdíl mezi těmito variantami je hlavně v kompresi, samozřejmě je s tím ale spojena i náročnost exportu na počítačový výkon. V námi zvoleném presetu je vybrán datový tok variabilní jednoprůchodový s cílovou hodnotou třicet dva megabitů za sekundu a maximální datový tok čtyřicet Mbps. Tato hodnota je plně dostačující pro většinu situací, naopak pro některá využití je tento datový tok příliš veliký. Třetí záložka s označením Audio umožňuje dodatečné nastavení zvukových parametrů. Je zde možné změnit datový tok zvuku, snímkovací frekvenci nebo počet kanálů. I v nastavení zvuku je možné měnit datový tok, zde ale většinou mnoho změn neprovádím. Další záložky jako Multiplexer nebo FTP už nejsou tolik důležité, navíc se nacházejí jen u některých formátů, proto tedy jejich prozkoumání nechám jen na vás.

Nyní, když tedy máme probráno detailní nastavení, se můžeme přesunout na nejspodnější část, kde se nacházejí další zaškrtávací políčka pro aktivaci maximální renderovací kvality nebo naopak náhledu, popřípadě nastavení plynulejších rychlých pohybů, pokud byla hodnota snímkovací frekvence vstupu jiná nežli ta výstupní. Pod těmito položkami se zobrazuje předpokládaná velikost finálního exportu, opravdu se ale jedná jen o odhad, který se někdy od skutečnosti značně liší. Nakonec jsou zde finální čtyři tlačítka. První z nich, Metadata, slouží pro případné vepsání dodatečných informací do videa. Dále je zde tlačítko Queue, pomocí něhož odešleme exportovací úlohu do programu Adobe Media Encoder. Třetí tlačítko slouží pro okamžitou aktivaci exportu a nakonec je tu tlačítko pro zrušení. Nyní si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi exportem v programech Premiere Pro a Media Encoder. Pokud zvolíte možnost Export, začne se video exportovat přímo v Premiere Pro, dokud se však video nedopočítá, není možné dále s programem pracovat. Pokud tedy máte menší projekt, jehož export nebude trvat příliš dlouho, nebo pokud už nepotřebujete s programem dále pracovat, o nic nejde. U rozsáhlejších projektů je ale využití Media Encoderu velice prospěšné. Zvolíme si tedy metodu exportu v Media Encoderu a vysvětlíme si, jak s tímto programem pracovat.
Obrázek
Exportování finálního videa.

Media Encoder
Po kliknutí na tlačítko Queue se připraví data pro export a odešlou se do programu Media Encoder. Toto odeslání a příprava trvají jen zlomek času oproti skutečnému exportu, jedná se pouze o několik vteřin. Po dokončení této přípravy se automaticky zapne Media Encoder a do jeho fronty se vloží připravený export. Takto je projekt připraven k exportu a je už jen na nás, jestli exportování ihned zapneme, nebo jeho start odložíme, popřípadě ještě upravíme některé parametry. V tuto chvíli je už Premiere Pro zcela bez práce a můžeme pokračovat na projektu, který se nám mezitím exportuje, nebo například otevřít jiný projekt a pracovat na něm, případně jen program ukončit a nechat zapnutý pouze Media Encoder. Nyní už není export nijak závislý na vstupním programu. Export pomocí Media Encoderu je výhodný nejen kvůli uvolnění střihového programu, nabízí mnohem více možností, nežli se na první pohled zdá.

Před zahájením exportu můžeme i v Media Encoderu změnit výstupní parametry. Pokud klikneme na formát nebo preset projektu, zobrazí se exportovací okno, kde můžeme měnit výstupní parametry stejně, jako tomu bylo u Premiere Pro. V Media Encoderu navíc můžeme mít vloženo několik sekvencí, které se zařadí do renderovací fronty. Další výhoda spočívá v možnosti přidávání více výstupních formátů pro jeden projekt. Pokud například víte, že budete potřebovat přehrát vaše video na různých zařízeních, která budou mít rozdílné parametry, není problém přidat si více výstupů a u nich zadat rozdílné formáty. Více výstupů se v Media Encoderu přidává v nabídce File, pro tento účel slouží také v horním levém rohu umístěná ikona Add Output. Stačí tedy vybrat projekt, přidat více výstupů, změnit jim formát a další parametry dle potřeby a stisknutím zelené šipky v horní liště zahájit export. Další výhodou je možnost pauzy - při klasickém exportu v Premiere Pro nelze proces pozastavit, pouze zrušit, zde tato možnost je. Dále Media Encoder obsahuje opět mnoho přednastavených formátů, které se nacházejí v levé části obrazovky. I zde je možné upravovat přednastavení, přidávat vlastní, mazat stávající a tak dále. Navíc pokud máte projekt v levém okně fronty, stačí si najít výstupní formát, který byste chtěli přidat jako další výstup a dvojklikem tento přednastavený formát vložíte do fronty jako další výstup vybraného projektu.

Media Encoder nepracuje ale pouze jako rozšíření programu Premiere Pro, jedná se o plnohodnotný samostatný program. Pokud například máte hotový projekt vytvořený v Premiere Pro a zbývá ho už jen exportovat, není nutné zapínat znovu střihový program. Stačí v programu Media Encoder kliknout na ikonku pro přidání nového zdroje a načíst uložený střihový projekt. Media Encoder se zeptá na sekvence, které má načíst a po potvrzení vybraný projekt importuje. Výsledné video lze tedy exportovat bez použití Premiere Pro, protože všechna nastavení a funkce potřebné pro export jsou obsaženy v Media Encoderu. Mimo exportování projektů slouží Media Encoder také jako velice mocný enkódovací nástroj. Do jeho fronty lze tedy načíst téměř jakékoli video, obrázek nebo hudbu a vstupní formát překódovat na jiný formát, který je v nabídce. Další užitečnou funkcí je Watch Folders, což je vybraná složka, kterou program neustále sleduje a pokud do této složky přidáte například nějaké video, automaticky se vloží do fronty a přeformátuje se do předem určeného výstupního formátu. Media Encoder je tedy velice užitečný a mocný nástroj, který především u větších projektů velice usnadní práci.
Obrázek
Finální export videa v Media Encoderu.

Příští díl seriálu
V dnešním článku jsme se zaměřili především na finální export projektu. Popsali jsme si postup, který je vhodné před exportem dodržet a především jsme se zaměřili na nastavení výstupního formátu při exportu. Představili jsme si i formáty a některá přednastavení, která Premiere Pro CS6 nabízí. V další části jsme se zaměřili i na propojení Premiere Pro a Media Encoderu a ukázali jsme si, jaké výhody jsou s tímto propojením spjaty. Na konci článku jsme se věnovali především programu Media Encoder a představili jsme si jeho potenciál. V příštím dílu se budeme opět zabývat finalizací projektu. Využijeme dalšího programu, který umožňuje zpracovat projekt do odlišného výstupního formátu a přineseme několik důležitých rad, kterých je dobré se držet při ukončení rozsáhlejšího projektu.

Martin Procházka


Další díly seriálu
1. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-1-dil-t329.html
2. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-2-dil-t334.html
3. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-3-dil-t338.html
4. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-4-dil-t344.html
5. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-5-dil-t352.html
6. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-6-dil-t357.html
7. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-7-dil-t362.html
8. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-8-dil-t366.html
9. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-9-dil-t381.html
10. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-10-dil-t391.html
11. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-11-dil-t424.html
12. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-12-dil-t432.html
13. díl - navody/adobe-premiere-pro-cs6-13-dil-t444.html
Facebook  Twitter  Google+

reklama
Facebook  Twitter  Google+
cron