V PiXELu 154 jsme psali o pražském Planetáriu (článek "Planetárium aneb 4K x 4K projekční systém v Praze"). Díky vstřícnosti provozovatelů tohoto (zatím unikátního) zařízení v Čechách mohou čtenáři PiXELu soutěžit o to, kdo bude mít možnost spatřit své dílo promítané na projekční kopuli planetária. Detaily viz dále. Pro čtenáře PiXELu bude vyhrazen speciální program věnovaný jen projekci jejich děl.
Vytvářet obsah pro polokulové plátno o průměru 23 m není snadné. V následujících odstavcích si povíme o specifikách tvorby obsahu pro planetária. Návod platí obecně pro jakékoliv kulové projekční planetárium, nejen to pražské.
Sférická geometrie
Pro pochopení principu tvorby obsahu pro dóm planetárií je důležité uvědomit si, že se jedná o rozdílný pohled na svět. Standardně v počítačové grafice využíváme perspektivní kameru (viz obrázek 1), která je charakteristická plošným stínítkem obrazovky a příslušnou polohou pozorovatele od stínítka (jeho vzdálenost je označována jako ohnisková vzdálenost). Obvyklý úhel zobrazení je mezi 45 až 90 stupni, tj. poměr mezi šířkou stínítka a ohniskovou vzdáleností je přibližně 1:1. Pokud však úhel zobrazení rozšiřujeme (snižujeme ohniskovou vzdálenost), pak se obraz stále více nepřirozeně roztahuje a zabírá více a více z pozorované scény. Bohužel ve stejném okamžiku je perspektivní zkreslení stále znatelnější a projevuje se i nelineární vzorkování obrazu, které má principiálně hyperbolický charakter...
