Od těch dob, kdy zvukovým pracovištím vládl vždy rozměrný mixážní stůl s množstvím přepínačů, potenciometrů a kontrolních světel, na jehož pracovní ploše prsty zvukaře citlivě pohybovaly fadery, neboli "klikami", se mnohé změnilo. Otázkou zůstává, zda vždy k lepšímu. Nástup počítačových technologií do oblasti zvukové tvorby přinesl nejen zkvalitnění a zpřesnění technických parametrů, zcela nové možnosti editace a přístupnost práce se zvukem opravdu pro každého a tím i vznik mnoha malých (domácích) pracovišť. Na druhé straně ale byly zvukařské pracovní postupy velmi silně ovlivněny počítačovými návyky a specifickým způsobem myšlení. V případě práce se zvukem to platí zejména pro mixáž, která se v prostředí právě těch menších studií provádí většinou pomocí myši. Nevýhody tohoto způsobu práce jsou zřejmé a velká studia, kde se mixují rozsáhlé hudební nebo audiovizuální projekty, si je uvědomila nejdříve.
Došlo ke spojení počítačového zpracování a ručního ovládání, které zajistily velké mixážní stoly - kontroléry, uzpůsobené ke spolupráci se zvukovými programy. Jejich výhoda spočívá nejen v možnosti míchat rukama, ale především ve schopnosti tuto mixáž zaznamenávat a později editovat. Spojení software a hardware dostalo optimální podobu. Takové vybavení je však velmi nákladné a pro malá nebo domácí studia nedostupné. Proto se záhy začaly objevovat menší, cenově dostupnější ovladače umožňující přirozený, léty prověřený způsob mixáže, kdy ruka zvukaře citlivě a pohotově reaguje na slyšený zvuk, spolu se zmíněnou možností automatizace a editace mixu...
