Před rokem jsme se v testu úzce zaměřeném na využití technologie CUDA v renderovacím výkonu setkali se dvěma aplikacemi. Obě patřily do rodiny tzv. Unbiased renderovacích systémů a zatímco první z nich, Octane Render, je technologicky omezena skutečně jen na grafické karty (NVIDIA), druhý testovaný program Arion od RandomControl je přece jen svým způsobem dál. A to proto, že je hybridní a využívá jak CPU, tak GPU. V mnoha ohledech je tedy univerzálnějším systémem.
Desátá verze balíku Vue pro animace a vizuální simulace krajin a přírodních scenérií se chlubí vylepšeným fotorealistickým renderovacím modulem, novým typem editovatelných křivek na scéně pro tvorbu a animace tras i různé speciální efekty, ekosystémem skalních útvarů, novými vlastnostmi vodních ploch, rozšířeným editorem krajiny a řadou jiných zdokonalených funkcí.
Již dávno není problém vytvořit naprosto realistické vizualizace, u kterých divák není schopen rozeznat virtualitu od reality. Dokonalé materiály, reálné nasvícení, fyzikální stíny a chování materiálů už 3D renderery obsahují poměrně dlouho. Dokonalost vizualizací a animací je dána v mnoha případech detaily. Strohé poloprázdné scény dnes již nikoho neohromí, naopak tráva s promodelovaným každým stéblem, silnice se štěrkem, s miniaturními detaily kamínků, prach poletující vzduchem, chloupky trčící z látek, to vše už divák jaksi očekává jako zcela běžnou věc, která podporuje vnímání reality.
V dnešním tutriálu jsem si pro vás připravil příklad použití Houdini CHOPs neboli CHannel OPerators. Jedná se o pokročilou modifikaci animačních kanálů na bázi nodů.
CHOPs jsou bezesporu velice zajímavým odvětvím programu Houdini, které stojí za to důkladně prozkoumat a zařadit do svých pracovních postupů. Použití CHOPs se neváže pouze k modifikaci či vytváření nových kanálů, lze je uplatnit také u sofistikovaných systémů řízených například zvukovým souborem WAV nebo MP3. Úprava zvukového souboru a přefiltrování se uskuteční přímo v CHOPs. Finální křivku můžeme použít pro řízení příslušného kanálu či kanálů.
Přibližně pře půl rokem vyšel v PiXELu článek o infrastruktuře, která zajišťuje úpravy nebo uzpůsobení audio/video signálů v postprodukčním či vysílacím řetězci. Ačkoli se popis věnoval hlavně zásuvným modům, které se ovládaly z centrálních jednotek, v úvodu bylo zmíněno i provedení ve formě "krabičky" (obvykle v miniaturním provedení s minimem ovládacích prvků). Pokud ale potřebujete univerzálnější zařízení, kde lze měnit nastavení operativně přímo na panelu, přichází na řadu multifunkční jednotka v provedení pro zabudování do stojanu. Tento typ zařízení nachází uplatnění i v provozech s vyššími nároky na flexibilitu, například ve studiových režijních komplexech, či přenosových vozech. Dobrým příkladem může být dnes popisovaný převodník videoformátů AJA FS2.
Proč se v dnešní době digitálních videokamer, které často oplývají optickou stabilizací obrazu, vůbec zabývat dalším řešením v podobě externího stabilizátoru? Kdo se někdy s kamerou pokusil rychle utíkat, musel natáčet při chůzi pozadu či sestupoval nebo vystupoval po schodech, již tuší odpověď. Kinematografie k plynulému obrazu dospívala postupně, dlouhou dobu se pohyb kamery musel spokojit s jízdou po kolejnicích a pokud se kameraman rozhodl natáčet "z ruky", tak se prakticky nemohl vyhnout byť jen mírnému roztřesení. To ještě hovoříme o klasických kamerách na filmový materiál, které však v roce 1975 osvobodil od vozíků kameraman Garrett Brown, jenž vytvořil přístroj, s jehož pomocí se kamera takřka upnula na tělo operátora a s pomocí gyroskopů se plynule ukotvila.
Přestože MPEG-4 AVCHD kodek vznikl při vzájemné spolupráci Sony a Panasonicu, firma Sony s jeho implementací dlouho váhala. Již delší dobu používají všechny profesionální Panasonic kamery MPEG čtyřkový kodek, zatímco u většiny modelů Sony se pracuje s MPEG-2. V profesionální MPEG-4 sérii (kde se často setkáte s označením NXCAM) se konečně objevil model s velkým čipem a výměnnými objektivy, který kvalitou obrazu předčí digitální zrcadlovky používané k natáčení videa.
Gradingový aneb kolorovací plug-in Magic Bullet Looks od firmy Red Giant Software je velmi dobře znám. Vyniká svou flexibilitou a použitím v rámci mnoha střihových či postprodukčních aplikací od Adobe After Effects či Premiere Pro přes Apple Final Cut nebo Motion až po Sony Vegas Pro či Avid Media Composer. Velkým kladem plug-inu je zcela jistě jeho velice snadné použití, kdy můžete vycházet z velkého množství presetů, které velmi dobře slouží jako základ barevné atmosféry vaší scény.
Vizualizace výletů a animace libovolných cestovních tras lze jednoduše vytvářet v balíku Vasco da Gama, ve kterém lze na mapových podkladech zobrazovat body zájmu, průjezdní místa a především rozpohybovat dopravní prostředky včetně různých efektů.
Vizualizace pohybů dopravních prostředků či jiných vhodných objektů na libovolné mapě si našla své využití nejen ve filmové produkci, ale také v oblasti domácího videa a zábavy. Nejčastějším příkladem je rychlý přesun osoby či skupiny cestovatelů z místa na místo, které lze graficky znázornit animací letadla, automobilu, autobusu, kola nebo jiného dopravního prostředku na přehledové či detailní mapě.
V redakci jsme se rozhodli otestovat moderní technologie nové 3D televize.
Nejprve tedy pár faktů úvodem. Panasonic TX-P50VT30E je NeoPDP plazmová televize s podporou 3D zobrazení pomocí aktivních 3D brýlí. Úhlopříčka je padesát palců, tedy 127 centimetrů. Jedná se o model z nejvyšší řady, která nabízí oproti ostatním řadám především vynikající design panelu z jednoho kusu (rámeček okolo obrazu tak není vystouplý ani jinak oddělený), dále dvoje aktivní 3D brýle v balení a také přibalený Wi-Fi adaptér.
O značce eGreat jsme na stránkách PiXELu slyšeli naposledy už před třemi lety. Od té doby technologie značně pokročila a letošní novinka je podle dostupných informací velmi zajímavý hardware s množstvím atraktivních funkcí. Jak na tom tedy ve skutečnosti je?
Necelý rok po uvedení deváté verze DAW systému Pro Tools přichází Avid s verzí novou - v pořadí již desátou. Připomeňme recenzi Pro Tools 9 v PiXELu 169 (1/2011) a test spolupráce této aplikace s různými zvukovými kartami v následujících třech číslech našeho časopisu. Dnes se podíváme na podstatné změny v aktuální nové verzi Pro Tools 10.
Firma Roland je na hudebním trhu stálicí mezi světovými výrobci všemožných hudebních nástrojů a doplňků pro muzikanty. V několika posledních letech je také výrobcem kvalitních zvukových převodníků pro počítačová studia. Nedávno aktualizovaná výrobní řada CAPTURE přinesla několik novinek. OCTA-CAPTURE i TRI-CAPTURE jsme si již na stránkách PiXELu představili. V dnešním testu přichází na řadu audio předvodník střední velikosti QUAD-CAPTURE.
Firma M-Audio je již nějakou dobu schována pod křídly konglomerátu Avid a není sama. Pod hlavičkou Avid bychom našli celou řadu video výrobců a jejich produktů a také asi nejznámější program pro vícestopé zpracování audia a MIDI - Pro Tools firmy Digidesign. Ta je známá i výrobou profesionálního hardwaru určeného pro velká zvuková a postprodukční studia. Dnes si představíme audio převodník, který je určen pro menší a domácí studia, nabízí vestavěné DSP efekty a programovou výbavu, jakou by mu mohly závidět i velké převodníky. Je jím M-Audio Fast Track C400.
Německá firma MAGIX má ve svém výrobním portfoliu nejen profesionální programy Sequoia a Samplitude, ale také programy určené pro širší veřejnost. Pro ni byla vytvořena řada Music Maker, která přichází již ve své osmnácté verzi. Obecně je Music Maker určen méně zkušeným uživatelům, kteří se chtějí rychle seznámit s tvorbou hudby na počítači. Společně s instalací programu dostává uživatel okolo 3.500 předem připravených a licencovaných hudebních smyček a zvuků pro virtuální nástroje. Hudební projekt může tvořit až 64 audio a MIDI stop. Stopy lze naplnit dodávaným obsahem jednoduchým přetažením z integrovaného průzkumníka Soundpool, nebo je možné využít vlastní tvořivosti a nahrát své party do audio či MIDI stop.
Snadno ovladatelný a navíc levný editor digitálních RAW fotografií pochází ze Slovenska a i když je dostupný pouze v anglické verzi, nabízí solidní služby v oblasti základního zpracování vlastností a expozičních parametrů RAW snímků.
Programů na zpracování RAW snímků existuje velké množství a jejich počet neustále narůstá. Jedním z nováčků na bitevním poli softwaru pro úpravy a konverzi digitálních fotografií ve formátu RAW je editor nama5 RP neboli RAW Processor stejnojmenné slovenské společnosti nama5. Editor nama5 je svým způsobem jednoduchý, nicméně z hlediska funkcí pro import, základní úpravy a konverzi RAW snímků relativně slušně vybavený program prodávaný za částku 25 EUR.
Přes 8500 efektových filtrů a především špičkový vizuální editor komponent jednotlivých filtrů obsahuje aktuální verze efektového systému Filter Forge.
Filter Forge je svým způsobem unikátní efektový systém na bázi uživatelem vytvářených filtrů pro Adobe Photoshop, Photoshop Elements, Corel Painter, Corel PHOTO-PAINT, Serif PhotoPlus a další grafické programy. Filter Forge navíc funguje i jako samostatná aplikace. Unikátní je na něm hlavně vizuální editor filtrů, ve kterém si kombinací efektových komponent s různými parametry poskládáte vlastní filtr s takřka libovolnými vlastnostmi. V současné době je k dispozici databáze více než 8500 hotových filtrů, ke kterým máte přístup v rámci příslušné edice Filter Forge, přičemž můžete všechny filtry libovolně editovat a upravovat vlastnosti jejich komponent.
3. díl - Průvodce filmovými časosběrnými technikami.
V předchozích dílech jsme se věnovali problematice využívání DSLR a kamerových jízd pro vytvoření nenudících časosběrných sekvencí a úmyslně jsme vynechali problematiku intervalometrů, kterými se budeme zabývat dnes. Zpracování materiálu je stejně důležité jako korektní snímání, takže otevřeme i oblast pracovních postupů a možností zpracování materiálu do výsledné video sekvence.
Rychle se rozvíjející IT obory kladou na pedagogy mimořádné nároky. Vedle toho, že tyto obory musí bravurně ovládat, je jejich hlavní otázkou: Jak nyní připravovat studenty na technologie, které budou aktuální za tři a více let?
Je zřejmé, že nestačí používat současné technologie, ale je třeba používat nástroje blízké budoucnosti. Příkladem moderní technologie, která se již pomalu stává v průmyslu standardem, je virtuální realita a 3D stereoskopická technologie obecně. Tuto skutečnost si velmi dobře uvědomuje řada ředitelů škol, kteří jasně vidí, že jen skrze zajímavé IT obory a nejnovější technologické vybavení mohou "vyhrát" regionální boj o studenty. Je skoro neuvěřitelné, že již v roce 2011 se na několika středních a vyšších odborných školách objevily laboratoře 3D virtuální reality. Do této doby bylo možné podobná zařízení vidět jen na vybraných technických univerzitách (například ČVUT FSV, ČVUT IIM, VUT Brno aj.) nebo v přísně střežených vývojových laboratořích průmyslových podniků (Škoda Auto, Siemens, Eurosignál aj.). Namátkou uveďme, že se laboratoře objevily na SŠSEP a VOŠ Novovysočanská (Praha) nebo na VOŠS Náchod.
Virtuální postavy už se dobře zabydlely nejen v herním, ale i ve filmovém prostředí a dále pronikají do reklamy, výukových aplikací či instruktáží. V současné době je naleznete snad v každém druhém filmu. Virtuální herec má oproti živému řadu výhod: nepotřebuje plat ani přestávky na oběd, můžete ho namaskovat, jak se vám zlíbí, udělá téměř cokoliv a nepožaduje kaskadéra ani příplatek za rizikové scény. Jak se s takovými počítačovými herci pracuje, jak vznikají a jak se rozhýbávají ovšem pro řadu lidí zůstává zahaleno tajemstvím.
Rozhovor se zakladatelem a ředitelem firmy Arturia, panem Frédéricem Brunem.
Arturii netřeba dlouze představovat, její Minimoog V znají mnozí a byl popisován i na stránkách časopisu PiXEL. Společnost byla založena před 12 lety v Grenoblu ve Francii. Zaměřuje se na tvorbu hudebních nástrojů jak hardwarových, tak softwarových. Ve společnosti je nyní zaměstnáno 25 lidí a otevřela pobočku v USA. Zdá se tedy, že se jí daří. Jak se vyrovnává s negativními trendy na dnešním trhu, zejména na tom softwarovém, a co plánuje do budoucna? O těchto i dalších tématech jsem si povídal s panem Frédéricem Brunem, ředitelem a zakladatelem společnosti.
Rok 2011 byl velmi důležitým milníkem pro celovečerní počítačem animované filmy. Hned dvě velké trikové firmy, které se normálně specializují na hrané snímky, se rozhodly, že propůjčí svůj talent velkolepým animovaným spektáklům, které se brzy po ohlášení dostaly do centra pozornosti diváků na celém světě. Tím prvním byl Rango, odvážný pokus režiséra Gore Verbinskiho (Pirates of the Caribbean, The Ring) přivést na plátna kin výrazně stylizovaný Divoký západ v podání zvířecích hrdinů a jednoho velice upovídaného chameleona (s hlasem Johnyho Deppa). Jednalo se o velmi solidní úspěch a plně počítačově animovaná prvotina trikového studia ILM bude brzy bojovat jak o Golden Globe, tak dozajista i o trikové Oscary.
