Snahou mnoha uživatelů 3D grafického programu bývá většinou dokonalý realistický vzhled, přímé napodobení reality nebo ještě lépe kopie reality, na které divák nepozná, že jde o počítačovou grafiku. Nutno podotknout, že se výrobci rendererů všemožně snaží tuto potřebu uživatelů uspokojovat a zjednodušovat. K dispozici jsou dokonce přísně fyzikální renderery obsahující jediné tlačítko pro spuštění výpočtu, kde se vše řídí fyzikálními materiály, nastavením reálných světel a kamer ve scéně a vše má tak trochu nádech vysoké fyziky a matematiky.
Protipólem k těmto realistickým rendererům mohou být NPR renderery. I když materiál pro napodobení ruční kresby obsahuje většina komerčních GI rendererů, je to spíš jen jakýsi doplněk. Následující článek je úvodem do miniseriálu, který se bude věnovat právě Non Photo Realistic rendererům, tedy těm, které se nesnažejí vytvářet realistický vzhled. Jejich cílem je naopak vytvořit vzhled kreslený, umělý a jak mají v samotném názvu - nerealistický.
Nabídka takovýchto rendererů je poměrně široká. Asi nikoho nepřekvapí, že se v tomto seriálu zaměřím na produkty pro 3ds Max...
