Rok uplynul jako voda, je tu jaro a s ním nová verze stěžejního produktu Autodesku v oblasti vizualizací, tradičně dostupná všem uživatelům Subscription programu. Jako pesimista bych mohl lamentovat, že jde o verzi poslední, teorii zániku světa však přenechám těm, kdo budou psát recenzi na Autodesk Maya 2012, tam je název a letopočet přece jen příhodnější.
Tento článek bude pojednávat o tvorbě architektonické vizualizace moderního domu. Pokusím se zde tedy nastínit základy modelování rodinného domu, nastavení materiálů, textur, renderingu a postprodukce. K této práci jsem použil Blender 2.57 a Photoshop CS3.
V předchozích dílech jsme si uvedli obecnou charakteristiku modifikátorů a postupně jsme si popsali většinu modifikátorů z nabídky Generate. Tento popis nyní dokončíme uvedením posledních dvou modifikátorů z této skupiny - Subdivision Surface a UVProject. Poté budeme pokračovat charakteristikou deformačních modifikátorů.
V dnešním tutoriálu si blíže popíšeme rendering v programu Houdini prostřednictvím technologie Mantra.
Jak jsem již v minulých dílech naznačil, renderovací engine se jmenuje Mantra. Jedná se o velice komplexní renderer na špičkové úrovni. Aby ne, vždyť v dobách, kdy Mantra byla ještě v plenkách, bylo kvůli renderingu nutné buď exportovat scénu do jiné aplikace, nebo použít renderer Pixar RenderMan. Během této doby se mezi nimi vyvinula perfektní vazba, která trvá dodnes. Když tedy Mantra začala nabývat na síle, měla se kým inspirovat. V tuto chvíli se již jedná o velice propracovaný renderer, z větší části velmi podobný právě své předloze. Mantra se velmi dynamicky vyvíjí a disponuje nejnovějšími renderovacími trendy. Já osobně sice stále používám Houdini 10 z důvodu práce na dlouhotrvajících projektech, nicméně my se zde budeme věnovat základnímu nastavení rendereru a to je v obou verzích stejné. Houdini je samozřejmě otevřen i dalším renderovacím enginům jako jsou například mental ray, AIR a spoustě dalších.
V minulých číslech magazínu PiXEL jsme se mohli dvakrát setkat se zástupcem tzv. Unbiased rendererů, nástrojem Octane Render. Ten je, jak si jistě čtenář pamatuje, postaven čistě na grafické kartě. Je tedy otázkou, jak se projeví vybavení grafické karty na výkonu CUDA renderovacích řešení.
Další otázkou může být, co je primárním kritériem. Je jím celkový výkon grafické karty, pouze hodnota počtu stream jader, nebo má vliv kapacita RAM grafické karty, zejména při renderingu větších scén? Je samozřejmé, že si můžeme do jisté míry při nějaké té elementární zkušenosti s renderovacími technologiemi a přečtení vstupních dat hardwaru odpovědět sami, ale praktický test by přece jen mohl být užitečný pro ujištění, nakolik jsou naše předpoklady přesné.
3. díl - Animovatelné masky, klíčování masek, deformace obrazu.
V minulém dílu o Softimage Illusions, modulu pro kompozici a postprodukci v Autodesk Softimage, jsme se dostali v rámci popisu funkcí vektorového kreslení až k nadefinování jednoduché masky jakožto prvního kroku pro postprodukční efekty. V tomto dílu bychom rozebrali tvorbu masek - jejich tvorbu, zaklíčování a ukázali si jejich použití na konkrétním příkladu z praxe.
Firma Blackmagic Design se na stránkách časopisu PiXEL objevuje také poměrně často - její produkty směřující do oblasti profesionální videotechniky uživatelům umožňují přesnou práci s videem v produkčním a postprodukčním řetězci, od jeho nahrávání či monitoringu až třeba po klíčování. Řada produktů je v klasickém interním řešení v podobě přídavné karty do počítače (ostatně jednu z nich jsme recenzovali v PiXELu 147), firma ale v poslední době uvedla i dvě zajímavá externí řešení.
S rostoucí oblibou filmového vzhledu videa s malou hloubkou ostrosti se objevují další a další přístroje, které umějí natáčet v HD rozlišení za více či méně dostupnou cenu. Samozřejmě existují již nějakou dobu digitální filmové kamery, jejichž cena se pohybuje v řádu miliónů, ale pokud chceme zůstat na zemi, cenově dostupné stroje se objevují až v poslední době. První vlaštovkou byla dnes již legendární kamera RED ONE, následovaná o něco později řadou digitálních zrcadlovek, které byly ve srovnání s ní podstatně levnější, ale natáčení videa u nich zůstalo až doteď jen přidruženou funkcí. První dostupnou digitální kamerou pro filmaře byl model Panasonic AG-AF101, o kterém jsem již psal, nyní přichází více než třikrát dražší konkurent od Sony - model PMW-F3K.
V několika předchozích číslech časopisu PiXEL jsme se zabývali vlastními či převzatými plug-iny současného hegemona efektového průmyslu Red Giant Software. Pokud by ale na trhu byla pouze jedna firma, jejíž produkty by byly ty nejlepší k mání, bylo by na tom určitě něco podezřelého. Bez konkurence se ale nikdo pořádně nerozvíjí, přičemž v dnešním článku se podíváme pod pokličku další zavedené společnosti Digieffects.
Na stránkách renomovaného časopisu TVBEurope proběhla v minulých měsících debata na téma "Channel in a Box", což v českém překladu nezní vůbec pěkně, natož pak výstižně. Jelikož se jedná o potenciálně velmi zajímavý směr, který v různé míře zvažují, či přímo implementují mnozí vysílatelé (tedy ti, kteří vytvářejí či sestavují náplň televizních kanálů), stojí rozhodně za přiblížení. Na to, co se pod tímto termínem může skrývat a jaké jsou přínosy nebo rizika této koncepce, se pokusí odpovědět tento článek.
Německá firma Steinberg přichází s novou verzí DAW (Digital Audio Workstation) programu Cubase. Zatímco Avid a Cakewalk představili nové verze programů Pro Tools 9 a Sonar X1 již před Vánocemi, Steinberg se rozhodl počkat až na lednovou výstavu NAMM 2011. Zajímavé je, že pátá verze programu byla pro testování k dispozici již v den oficiálního představení, zatímco na šestku jsme si museli počkat. Změny v nové verzi se oproti pětce nezaměřují na vzhled a základy programu, ale spíše se orientují na editaci a funkčnost.
Procesor pro zpracování vokálních partů v reálném čase.
Japonská firma TASCAM uvedla na trh novinku v podobě specializovaného procesoru pro zpracování vokálů s názvem TA-1VP Vocal Producer. Využívá algoritmy americké firmy Antares, která dala světu známý efekt Auto-Tune. My se nyní podíváme na tento produkt podrobněji.
Když v roce 1934 Laurens Hammond objevil elektromechanické varhany, nemohl ani tušit, jak velkého ohlasu se jeho objev později dočká. Postupem doby se tyto varhany staly nedílnou součástí hudebních těles všech možných hudebních žánrů. Největší boom zažily Hammondovy varhany především s příchodem rockové a hardrockové hudby v 60. a 70. letech. Varhany se vyráběly v několika typech a mezi nejoblíbenější patří typ B3, který v kombinaci s rotujícími reproduktory pojmenovanými po svém vynálezci Donaldu J. Lesliem tvoří nejtypičtější zvuk. Výroba Hammondových varhan se zastavila v polovině 70. let a prakticky od té doby začaly vznikat elektronické simulace zvuku Hammondek. První analogové simulace zvuk spíše napodobovaly, ale s příchodem digitálních nástrojů a výkonných procesorů začaly vznikat velmi povedené simulace. Dnes si jednu představíme.
MU.LAB je unikátní a dosti svérázná modulární hudební aplikace pro platformy Mac OS X a Windows z produkce společnosti MUTOOLS. Umožňuje nahrávat, upravovat a přehrávat zvukové stopy i MIDI sekvence. Má integrovány vlastní syntezátory, samplery a efekty - i přesto však podporuje VST nástroje a efekty třetích stran. Aplikaci lze spustit i z USB klíče, jelikož neobsahuje typický instalátor.
Univerzální manažer digitálních fotografií se zaměřením na manipulaci a zpracování RAW snímků vylepšuje ve své nové verzi správu metadat, některé specializované editační funkce a přidává vizuální geotagging fotografií s využitím Google Maps.
ACDSee Pro je edice správce fotografií ACDSee Photo Manager pro profesionální fotografy a obecně pro všechny náročnější uživatele, kteří často pracují s RAW snímky a potřebují RAW data upravovat v integrovaném editoru manažeru. Výhody ACDSee Pro 4 spočívají především v přístupu programu vůči uživateli, celkové nabídce funkcí, jednoduché práci s metadaty a zmíněném integrovaném editoru běžných i RAW snímků. To vše je doplněno o solidní publikační a exportní funkce.
