Původní modul Dynamics byl vším, jen ne praktickým a smysluplným řešením. Dal se sice používat, ale jeho možnosti byly omezené a uživatelské rozhraní odolávalo všem snahám o správné uchopení a tím i dobrý (a rychlý) výsledek. Tomu je, zdá se, definitivně konec. Po nástupu verze 11.5 bylo zřejmé, že tomuto nemohoucímu dědouškovi už asi odzvonilo a že jeho KO přijde velmi brzy, i když ne hned. Ale nakonec přišlo. S verzí 12 je stará dynamika zapomenuta. A tam, kde vládce chyběl, máme nového krále. Pohřeb se nekonal a zdá se, že ani nikdo netruchlí, proč taky.

RealFlow je profesionální program pro simulaci tekutin, vodních ploch a dynamiky. Základem programu je částicový simulátor, který umožňuje výpočet vzájemné interakce mezi částicemi, což je v praxi použito pro výpočet simulací tekutin (kapaliny a plyny). RealFlow obsahuje simulátor tuhých těles (Rigid Body Dynamics) a pružných těles (Soft Body Dynamics) v závislosti na jejich vystavení vnějším silám (například gravitace a vítr). Součástí simulačního programu RealFlow je také RealWave, jehož použití spadá do oblasti simulace vodní hladiny. RealFlow je výjimečný tím, že umožňuje kombinaci všech uvedených typů simulací.

Konference SIGGRAPH, která se konala 25. až 29. července v Los Angeles, už je nějakou dobu za námi. Chaos Group slib dodržel, některé novinky na konferenci zmínil, poté však nastalo ticho po pěšině. O zbylých novinkách se nehovořilo a ceny za upgrady či plné verze jasné nebyly, o datu vydání se ani nebudu zmiňovat, to si nikdo netroufl odhadnout. Navíc nebylo jasné, jak se bude program bundlovat, jestli půjde o samostatný renderer V-Ray, nebo bude k dispozici také V-Ray RT CPU a třeba i V-Ray RT GPU, na kterém se také usilovně pracovalo. Otázek tedy bylo více než dost a odpovědi po konferenci v podstatě žádné.

Články v časopise PiXEL na téma Blender, které jsem psal dříve, se vztahovaly k Blenderu verzi 2.49b či k verzím starším. Blender 2.5 se vyvíjí již od roku 2007 a ačkoliv oficiální verze dosud nebyla vydána, poměrně dlouhou dobu existují různé alfa či beta verze. Tyto verze sloužily k demonstraci nových funkcí a především k odhalení chyb a zajištění stability (v novém Blenderu je velké množství změn, které si vyžádaly zásadní zásahy do zdrojového kódu programu). V současné době se však Blender 2.5 již pomalu blíží ke svému oficiálnímu vydání. V této sérii článků se proto pokusím shrnout nejdůležitější novinky, které nová verze Blenderu přináší.

Je to již několik let, co jsem přemýšlel o tom, co dalšího nás čeká po HD. Ještě vyšší rozlišení? Záznam a vysílání bez komprese? Nebo nějaký jiný fígl, který výrobci na nás kameramany připraví, abychom zase utratili nějakou tu korunu? Již tenkrát mne napadlo 3D, ale netušil jsem, že není tak daleko doba, kdy budu mít na stole lehkou, přenosnou 3D kameru s jednoduchým ovládáním.

Předpona "meta" se uvádí u slov, které označují "něco za", určitý přesah původního pojmu - v případě metainformace se jedná o "informaci o informaci", v případě metadat pak jde o doplňkové informace o datových souborech. Informace přeci vládnou světu, proto si s nimi musel pohrát i softwarový gigant Adobe, aby ještě lépe implementoval metadata do svých produktů - především pak do balíku Production Premium.

Microsoft Expression Encoder 4 je moderní nástupce již letitého Windows Media Encoderu, kterému chybí především podpora aktuálních video a audio kodeků. Expression Encoder není přímou součástí Windows, enkodér si však můžete v jeho základní edici stáhnout zdarma z webových stránek společnosti Microsoft. Hlavním úkolem Expression Encoderu je zpracování různých formátů videa formou jejich konverze či transkódování do formátů vhodných pro web (přesněji řečeno pro platformu Silverlight), různá mobilní zařízení, nebo jako streamované vysílání na Internetu prostřednictvím technologie IIS Smooth Streaming.

Desktopové i mobilní procesory dosahují stále vyššího výkonu, šplhají na stále vyšší frekvence a navyšují počty jader, přesto se v některých specifických výpočetních oblastech pořád nemohou rovnat procesorům grafických karet, které mají většinou i výrazně vyšší počet tranzistorů. Obrovský výkon v podobě výpočtů mnoha miliónů "grafických" operací za sekundu lze totiž využít i jinak.

Vydání verze 6.1 kompozičního systému Fusion, k němuž došlo koncem června letošního roku, bylo příjemným překvapením. Menším, ale neméně příjemným překvapením, byla skladba nových funkcí - tvůrci Fusionu se sice stále nepříliš rychle, ale o to jistěji ubírají směrem k absolutní špičce v oboru profesionální obrazové postprodukce. S každým vylepšením uživatelského rozhraní, s pokračující implementací smysluplných funkcí a zvýšenou otevřeností celé architektury, se společnosti eyeon otevírají dveře i těch největších postprodukčních studií. A s novými zákazníky přicházejí také nové požadavky, ať už jde o paletu funkcí či samotné jádro programu, požadavky přímo plynoucí z nároků moderních filmových trikových projektů.

Hardware přehrávače je zasazen do masivního těla o rozměrech 227 x 165 x 60 mm. Na čelním panelu nenalezneme zajímavého zhola nic, ale o co nenápadněji se přístroj tváří, o to dravěji se chová. Uvnitř dříme výkonný čipset Realtek 1073DD+ taktovaný na 400 MHz, doplněný 128MB DDR a 1GB NAND Flash pamětí s operačním systémem.

Německá firma ESI Audiotechnik přichází na trh se zcela novým výrobkem. Jedná se o profesionální kompaktní ruční audio záznamník. Nespočtem přívlastků alespoň přístroj obdařil samotný výrobce. Jestli je dokáže všechny naplnit, to se pokusí ukázat dnešní test.

Německá firma Steinberg ve spolupráci se svým vlastníkem, společností Yamaha, připravila nástupce poměrně oblíbeného virtuálního nástroje Hypersonic, který nabízel kombinaci sampleru, analogové syntézy, varhanního modulu, mixéru a efektové jednotky. Při nízké náročnosti na výkonnost počítače dokázal velmi dobře posloužit jako hlavní nástroj projektu. Plánovala se modulárnost tohoto nástroje, ale kromě pianového a varhanního modulu již žádný jiný nebyl vytvořen. Od uvedení poslední verze Hypersonic 2 utekly již čtyři roky a bylo tak na čase vytvořit modernějšího nástupce, který by nabízel novější technologie a neotřelé zvuky.

Ještě před několika lety, kdy byla počítačová technika velmi drahá a velmi pomalá, řešila spousta hudebníků problém, jak zaznamenat své nápady a nemuset kvůli tomu platit pronájem velkých studií. Jedním z řešením bylo pořídit si nějaké nahrávací zařízení domů. Firma TASCAM, jež je divizí japonského koncernu TEAC, byla první, která začala vyrábět malá zařízení pro záznam na kazety. To byl počátek éry přenosných studií označovaných jako Portastudio. Za posledních 10-15 let se technika zdokonalila tak rychle, že bylo možné nahradit kazetovou mechaniku čistě elektronickým záznamem a vniklo mnoho malých záznamových zařízení, též označovaných jako kapesní studia. Do této kategorie patří i dnes testované Pocketstudio TASCAM DP-008.