Slovo "3D" bylo vždy fenoménem spojeným zejména s počítačem generovanými obrázky. V poslední době dostalo 3D (staro)nový význam - začaly se tak označovat filmy vytvořené nově ve stereoskopickém provedení pro digitální kina. Skutečnost, že digitalizací kin se do "běžných" kinosálů dostává 3D stereoskopický obsah, který byl do té doby známý zejména z naučných parků a IMAX 3D kin, odměňuje "kinaře" tím, že i provinční kina opět naplňují svou kapacitu. Jednoduše řečeno: 3D je fenomén moderní doby a hlavním důvodem této "obnovené premiéry" zájmu o stereoskopické filmy jsou digitální kina. 3D jako hybatel digitálních kin vytváří novou poptávku po obsahu, bez patřičného poutavého 3D filmu by jakékoliv sebedokonalejší kino bylo i tak prázdné. Jak říkají klasici, "Content is King", což u 3D platí dvojnásob.
Před časem se na světoznámém serveru www.cgtalk.com objevilo vlákno vytvořené administrátorem, kde bylo rozebíráno deset kroků k dosažení vskutku efektního díla, které by mělo šanci dostat se do galerie uvedeného serveru. Jeden z uživatelů v následující diskuzi reagoval poměrně vtipně a svým způsobem velmi pravdivě. Místo prvních pěti bodů psal stále dokola - linear workflow, linear workflow...
Popis nástrojů pro simulaci objektů tkanin a použití silových polí.
V následujících řádcích si popíšeme další nástroje, které možnosti Blenderu znatelně rozšiřují. Simulace objektů tkanin se v Blenderu nevyskytuje dlouho, přesto však nabízí spoustu nastavení a možností, kterými můžeme docílit velice realistického chování látek. Tyto objekty se dají kombinovat i se silovými poli, která umožňují ještě zvýraznit reálné chování objektů tkanin. Chování látek, ale i dalších objektů, tak může být určováno na základě definovaného silového pole (mezi častými tutoriály na Internetu bývá simulace vlajky ve větru apod.).
Aneb jak snadno a rychle rozřezat v 3ds Max objekt na kousky pomocí speciálního modifikátoru.
V minulém čísle časopisu PiXEL jsme psali o systému PhysX pro simulaci fyziky od společnosti NVIDIA. Ať už používáte tento systém nebo modul Reactor, přítomný přímo v instalaci 3ds Max, může zkoušení fyziky při použití krychlí a koulí velmi rychle omrzet. Po různých testech a pokusech musí zákonitě přijít chvíle, kdy si přestaneme hrát a chceme fyziku využít v praxi s reálnými objekty. Například odstřelení mostu či komínu, zboření budovy nebo i něco mnohem méně destruktivního a megalomanského, jako je například shození sošky ze stolu.
V minulém návodu jsme si hráli s částicovým systémem a vytvořili tekoucí lávu. Dnes zůstaneme u tekutin a ukážeme si, jak vytvořit pomocí částic v programu Maya padající déšť.
Tenhle úkol zpočátku zní jako složitá věc, ale opak je pravdou. Jen v několika krocích vytvoříme celkem přijatelnou iluzi deště. Pro celou scénu nám postačí jeden emitor částic a podlaha, tedy plocha na kterou budou kapky deště dopadat.
Zatímco v minulém dílu našeho seriálu věnovaného Trackingu a Matchmovingu jsme se věnovali základům sledování bodů, dnes se posuneme o něco dále. A pakliže jste zatím nabyli dojmu, že se celá technologie potýká s tolika problémy a komplikacemi, že se dá v praxi využít jen s obrovskými rezervami, nyní svůj názor dozajista přehodnotíte. Je tomu totiž již pár let, co se objevil proces zvaný "Planar tracking", který způsobil naprostou revoluci.
V minulém čísle PiXELu jsme si ukázali některé postupy, jak pracovat s Matte Paintingem v rámci projektu v Adobe After Effects. Řekli jsme si, jakým způsobem organizovat vlastní práci a nad čím se naopak nevzrušovat, jelikož určité věci můžeme s přehledem zanedbat, protože se o nich divák stejně nedozví.
Při tvorbě dvouvteřinového záběru je opravdu zbytečné vše pilovat do nebetyčných detailů, které se vyjeví možná tak při manuální pauze, nikoli však při vsazení do finálního střihu filmu.
Pod tajuplným označením NXCAM se objevila první z řady profesionálních kamer Sony se záznamem AVCHD. Na MPEG čtyřkový kodek jsme si již zvykli u nových profi kamer Panasonicu, ale v případě konzervativní Sony, až dosud lpící na překonaném kodeku MPEG-2, je to trochu překvapení. A aby nebyl novinkám konec, přístroj má dva sloty na levné SDHC karty, tedy žádné SxS. Otázkou jen zůstává, proč přichází s prvním AVCHD modelem tak dlouho po Panasonicu, když je to jejich společný standard z roku 2005 (!). A také proč se zavádí pojmenování NXCAM, když u téměř identického modelu HDR-AX2000, určeného pro amatéry, se mluví o řadě AVCHD.
V okruhu fandů počítačové grafiky a práce s programem Adobe After Effects je jméno Andrew Kramer velmi známé - vůdčí osoba portálu a společnosti Video Copilot se proslavila zejména svými originálními tutoriály a přístupy k práci v AE. Kramer postupně přešel i k tvorbě dalších, již placených produktů - zprvu především DVD s exkluzivními návody pokrývajícími různé projekty ve zvláštních efektech (výbuch nálože, vytvoření iluze ubíhající krajiny v jedoucím autě či hologramu). Je také autorem jednoho jediného, zato rozsáhlého projektu (The Bullet) či DVD s elementy použitelnými dále ve tvorbě (Pro Scores - hudba). V listopadovém PiXELu jsme recenzovali právě jeden takový soubor s názvem Action Essentials 2, vynikající sadu naklíčovaných elementů pro akční sekvence.
Authoringové funkce na tvorbu Blu-ray kompilací, komplexní zpracování HD videa, integrované VideoStudio 2010, rychlejší rendering přes GPU grafické karty, rozšířený počet efektů a řadu dalších novinek nabízí aktuální verze video editoru VideoStudio Pro.
Nová verze editoru pro zpracování domácího videa je pojata nejen jako víceúčelový editor pro střih a export videa, ale také jako komplexní skupina nástrojů pro manipulaci s video soubory a prakticky libovolnými video kompilacemi pro DVD či Blu-ray tituly a také pro internetová multimédia a mobilní zařízení.
Corel VideoStudio X3 určitě přichází i jako odpověď na svého zřejmě největšího konkurenta Pinnacle Studio 14, nabízí podobné funkce, vydává se však trochu jiným směrem při zpracování SD i HD video záznamů. Navýšena by měla být u VideoStudia X3 především rychlost celé aplikace a rendering videa na pozadí. Součástí programu je i (komerčně prodávaný) grafický a multimediální obsah serveru RevoStock.
Squeeze je šestá generace softwarového enkodéru a transkodéru videa společnosti Sorenson Media, která se už mnoho let zaměřuje na přípravu videa pro rozličné účely včetně různých on-line služeb a doručování videa ke klientům.
Sorenson Squeeze 6 je specializovaný video transkodér, jehož cílem je softwarově převést video do zvoleného cílového formátu, v rámci konverze video případně upravit a výsledek uložit na disk či soubory přímo odeslat ke klientovi. Vyjma standardní verze Squeeze 6 nabízí společnost Sorenson Media ještě upravenou verzi Squeeze 6 pro Flash. Nižší cenu edice Squeeze pro Flash (499 USD) má na svědomí podpora enkódování limitovaná pouze na formáty FLV (Flash Video), SWF a kontejner MP4 (s odpovídajícími kodeky), který se mimo jiné používá u videa pro streamingové služby, na serveru YouTube a v dalších podobně zaměřených službách. Dražší varianta Squeeze 6 za 799 USD pak umí konvertovat a transkódovat video ještě ve formátech MPEG-1, MPEG-2, QuickTime, WMV a RealVideo.
6. díl - Nahrávání zvukových stop a jejich zpracování.
V šestém dílu seriálu se dostaneme ke gró aplikace. Tématem bude nahrávání zvukových stop a jejich následné zpracování v celkové kompozici. Přípravu nového projektu už jsem nastínil v minulých dílech, teď se zaměříme na vlastnosti projektu a nastavení jednotlivých stop související s nahráváním a importem zvukového a MIDI materiálu.
3. díl - Windows XP a Mac OS X při práci s virtuálními nástroji.
Třetím dílem dnes zakončíme miniseriál o porovnání výkonu dvou operačních systémů na jednom počítači. Po dvou předchozích dílech, ve kterých jsme porovnávali využití CPU, stabilitu a odezvu systému na povely uživatele v DAW aplikacích, se podíváme, jak jsou na tom oba operační systémy při výpočtech spojených s virtuálními nástroji.
Společnost Antares se zapsala do širšího povědomí uživatelů v roce 1997, kdy světu představila první efekt pro korekci ladění v počítači. V té době ale již měla za sebou sedm let existence, které věnoval zakladatel firmy Dr. Andy studiu zpracování zvuku v počítači. Díky němu je možné v softwarových editorech a samplerech vytvářet bezchybné smyčky ve vzorcích. Po představení efektu Auto-Tune následovalo neustálé vylepšování interního enginu, který se více soustředil na co nejlepší rozpoznání intonace a následné zpracování zvukového materiálu, pokud možno s co nejmenším zkreslením původního zvuku.
Šestnáct legendárních Moog nástrojů v jednom balení.
Je tomu již čtrnáct let, co italská firma IK Multimedia vytvořila svůj první virtuální efekt T-Racks. Od té doby plynul čas jak voda a nabídka virtuálních programů a efektů se poměrně hodně rozrostla. Asi nejoblíbenější jsou simulace kytarových aparatur a své místo mezi uživateli si našel také přehrávač samplů SampleTank. Základní nabídka vzorků je velká, ale i tak uživatelé hladověli po jejím dalším rozšíření. Chytrým marketingovým tahem je vytvoření samostatných verzí programu SampleTank, které jsou tématicky i zvukově zaměřeny na určitou skupinu nástrojů. V minulém čísle PiXELu jste se mohli seznámit s nástrojem SampleTron, který nabízí ucelenou kolekci vzorků nástrojů typu Chamberlin, Mellotron a jejich odnoží. Dnes si představíme nástroj, který nabízí vzorky pouze z legendárních nástrojů Moog.
