V předminulém čísle časopisu PiXEL jste si mohli přečíst o nových funkcích poslední verze 3ds Max 2010. Je to již třetí verze s číslovkou letopočtu a nutno říci, že po třech letech přinesl Autodesk největší balík vylepšení a nových funkcí. Poměrně velká část z těchto vylepšení se týká modelovacích funkcí a je ve verzi 2010 označována jako Graphite Modeling Tools. Jelikož na vysvětlení a popis všech začleněných funkcí nebyl v celkové recenzi o novinkách 3ds Max dostatečný prostor, věnujeme jim následující článek.

Program modo od společnosti Luxology zřejmě není potřeba čtenářům PiXELu dlouze představovat. Původně se jednalo o čistě modelovací program, který v první verzi neobsahoval dokonce ani renderer. S každou novou verzí se však značně rozšířil záběr programu do nových oblastí a čtvrtá verze není v tomto ohledu výjimkou. Novinek v modu 401 je opravdu mnoho, prostoru pro recenzi naopak málo. Proto nebudeme zmiňovat historii a charakteristické znaky programu, které lze například nalézt v recenzi moda 301 (PiXEL 131), a podíváme se rovnou na novinky aktuální čtvrté verze.

Animační balík Vue 7.5 ve variantách xStream a Infinite je určen profesionálním designérům, počítačovým architektům a všeobecně všem studiovým uživatelům profesionálních grafických a renderovacích systémů, kterým nabízí poměrně komfortní zpracování přírodních scenérií. Vue 7.5 se sám postará o import, navržení či výpočet krajiny z procedurálních nebo tzv. Heightfield modelů terénů, doplnění atmosférických podmínek, volitelných světelných efektů a dalších běžných přírodních prvků, díky kterým zpravidla krajina působí věrohodným dojmem.

Periodicita nových verzí nejrůznějších softwarů se u mnoha produktů ustálila na přibližně ročním období, po kterém vždy přichází známý produkt obohacený o další možnosti, vlastnosti a součásti. Nejinak je tomu u plug-inového balíku Boris Continuum Complete (dále jen BCC) od společnosti Boris FX, který přichází se svou šestou verzí (recenze předchozí verze BCC 5 naleznete v PiXELu 6/2008 a BCC 4 pak v čísle 2/2006). Firma Boris FX byla založena už v roce 1995, tedy v dekádě význačné pro masivní rozvoj počítačových technologií, který se prakticky do dnešních dnů nezastavil. Audiovizuální obrazy je možné v postprodukci měnit jednodušeji, než kdykoli předtím, přičemž právě balík BCC k tomu vydatně přitakává. Na co firma své zákazníky láká, aby byli ochotni za novou verzi zaplatit nemalou cenu 995 dolarů?

Společnost EIZO se postupně přes DTP svět propracovala až k zobrazovačům pro video. Profesionální svět TV zpracování však stále jako by v produktové řadě opomíjela. CG232W prolamuje ledy a EIZO tak vstupuje do světa profesionálních TV zobrazovačů, a to hned s HDTV modelem náležícím co vyššího standardu.

Na rozdíl od jiných malých kamer je tato ramenního typu a je stejně jako velké profi kamery tak dobře vyvážená, že většina hmotnosti spočívá na rameni. Další předností je profesionální rozmístění ovládacích prvků, kvalitní hledáček a LCD a v neposlední řadě záznam HD videa na levné SDHC karty. A jak uvidíte později, nemá tato kamera žádný vážnější nedostatek, což je v této kategorii docela unikát.

Přesun od páskových médií, MiniDVD či harddisků ve prospěch různých paměťových karet či přímo vestavěných flash pamětí je možné v segmentu amatérských videokamer masivně sledovat již v průběhu minulé roku. Byla to právě firma Panasonic, která ve velkém vsadila na přechod k pevným médiím a tento trend s úspěchem přesouvá i do profesionální sféry (příkladem budiž již v PiXELu recenzované kamery AG-HMC71 a AG-HMC151E). Nahrávání na flash paměť či různé paměťové karty (SDHC, Memory Stick PRO Duo) má nesporné výhody, zejména v neexistenci jakýchkoli pohyblivých součástek, čímž se minimalizují nechtěné zvuky mechanik v záznamu a naopak se maximalizuje výdrž baterie. Jednou z výhod je i snadné překopírování videí do počítače.

Od dob, kdy se střih přenesl z jednoúčelových systémů na počítače a video je uložené ve formě souborů na pevných discích, řeší střihači, správci postprodukčních pracovišť nebo provozovatelé studií podobnou otázku. Jak co nejefektivněji zajistit správu a sdílení materiálu pro více uživatelů? Pádnou odpověď již před značnou dobou poskytl Avid se svým systémem Unity, v oblasti správy obsahu pak například nadstavbou Interplay. Ale co když si Avid nemůžete dovolit, nebo chcete stříhat na něčem jiném? Pak je tu ještě EditShare, který nedávno nabídl i další funkce s nástrojem nazvaným Flow.

Firma Focusrite se od roku 1985 zabývá výrobou vysoce kvalitních mikrofonních předzesilovačů. Dokonce se jejich zapojení dostalo do legendární mixážní konzole SSL4000. V devadesátý letech, s nástupem digitální techniky, se firma začala orientovat na tvorbu analogových obvodů a převodníků pro počítačové zpracování audio signálu. Výsledkem je celá řada špičkových předzesilovačů obsahující audio převodníky. V nedávné době doplnila výrobní program firmy ucelená řada FireWire audio převodníků, která dostala název Saffire. Jedním z posledních je mobilní převodník Saffire PRO 24.

V minulém čísle PiXELu jsme se seznámili s přenosnými rekordéry TASCAM DR-07 a DR-01. Obsahem dnešní recenze budou obdobní zástupci tohoto typu zařízení - tentokrát opět z dílen japonského výrobce. Mnozí znají firmu Marantz spíše z oblasti domácí zábavy. Jejím hlavním segmentem výroby jsou skutečně především zesilovače, A/V receivery, CD a DVD přehrávače a další komponenty hi-fi techniky a domácího kina vyšší střední třídy. Vedle této komerční linie existuje ještě divize Marantz Professional, ještě přesněji D&M Holding Professional. Komu první písmeno v názvu této nadnárodní společnosti nic neříká, tomu prozradím, že je odvozeno od značky Denon. Ano, tento známý výrobce hi-fi produktů spojuje své síly v oblasti profesionální zvukové techniky se značkou Marantz. Na podobná propojení a společné podíly různých firem jsme již ve světě globalizace zvyklí. Podívejme se ale nyní blíže na přístroje z řady PMD.

Od těch dob, kdy zvukovým pracovištím vládl vždy rozměrný mixážní stůl s množstvím přepínačů, potenciometrů a kontrolních světel, na jehož pracovní ploše prsty zvukaře citlivě pohybovaly fadery, neboli "klikami", se mnohé změnilo. Otázkou zůstává, zda vždy k lepšímu. Nástup počítačových technologií do oblasti zvukové tvorby přinesl nejen zkvalitnění a zpřesnění technických parametrů, zcela nové možnosti editace a přístupnost práce se zvukem opravdu pro každého a tím i vznik mnoha malých (domácích) pracovišť. Na druhé straně ale byly zvukařské pracovní postupy velmi silně ovlivněny počítačovými návyky a specifickým způsobem myšlení. V případě práce se zvukem to platí zejména pro mixáž, která se v prostředí právě těch menších studií provádí většinou pomocí myši. Nevýhody tohoto způsobu práce jsou zřejmé a velká studia, kde se mixují rozsáhlé hudební nebo audiovizuální projekty, si je uvědomila nejdříve.