Další verze realistického rendereru je konečně zde.
-Ray je dnes již velmi známý renderer, který se používá snad v každé oblasti. Možnosti jeho použití jsou díky jeho robustnosti opravdu takřka neomezené. Jeho výsledky je tak možné vidět například v architektonických vizualizacích, reklamě, filmových efektech, herním průmyslu a dalších oblastech. Momentálně se dostal tento renderer do verze 1.5. Trvalo to opravdu dlouho, ale tato verze opravdu stojí za to. Nutno podotknout, že od verze 1 udělal produkt obrovský skok kupředu a troufám si říci, že díky mnoha novým funkcím "převálcoval" i leckterého z konkurentů. Dokonce si myslím, že se měl po právu číslovat jako úplně nová verze, protože nových vylepšení je nepočítaně.
Významné změny v jádře programu a uživatelském prostředí. Zdokonalený renderer. Mnoho nových sofistikovaných nástrojů nebo vyšší efektivita a dynamika při práci s programem.
O ficiální uvedení deváté verze bylo dlouho odkládáno. Společnost NewTek zvolila netradiční způsob testování programu. V rámci tzv. Open Beta programu byla jeho beta verze poskytnuta novým uživatelům a těm, kteří si s předstihem objednali upgrade na devátou verzi. Toto veřejné testování sice oddálilo uveřejnění finální verze takřka o půl roku, ale na druhou stranu je devátá verze LightWave 3D bezkonkurenčně nejstabilnější. Dále ji charakterizují zásadní změny v jádře programu a v neposlední řadě pak i mnoho nových nástrojů, parametrů a implementovaných technologií. Novinek je dokonce tolik, že jen jejich telegrafický výčet by zabral celou stránku tohoto časopisu. Proto se dále zaměříme pouze na klíčové novinky deváté verze.
MAXON přináší změny v mnoha ohledech své působnosti. V obchodní strategii prodeje svých výrobků, ve vzhledu svých nástrojů a samozřejmě byly zásadním způsobem vylepšeny samotné nástroje CINEMY 4D a některých modulů. Pokud bychom měli tyto změny na počátek charakterizovat, pak bychom mohli zmínit několik hlavních témat: struktura práce a scén, pracovní postupy, nástroje pro modelování, komplexní změna v oblasti animování, změny UV mapování v BodyPaintu 3D, vyšší podpora 32 bitů, široká podpora OpenGL 2.0 při editaci či přepracovaný modul na animace MOCCA. Je zde rovněž spousta drobných vylepšení jako nový nástroj modulu Hair, nové volumetrické mraky a tak dále.
Několik rad pro příjemnější a efektivnější práci s Blenderem.
Na stránkách PiXELu se setkáváme s tímto 3D animačním a renderovacím nástrojem více než rok a máme tedy již určitou představu o této aplikaci napříč mnoha oblastmi jejího využití. I zkušený uživatel svého oblíbeného nástroje často až s odstupem času, čistě náhodou, narazí na zajímavé, často skryté funkce a utility, které ale dokáží tvůrčí proces radikálně zefektivnit. Obsahem následujících řádků je zmínit tyto méně známé funkce a v několika bodech načrtnout, jak lze svoji práci v Blenderu ještě více zpříjemnit. Postupně se budeme věnovat optimalizovaným verzím, zmiňovaným skrytým funkcím a klávesovým zkratkám, neopomeneme ani možnosti využití skriptů a s tím spojené značné rozšíření stávajících nástrojů.
Porovnání výkonu 32bitové a 64bitové verze 3ds Max 9.
Zásadní změnou v nové verzi 3ds Max je rekompilace jeho jádra na 64bitovou platformu. Navíc mají uživatelé možnost vybrat si, zda chtějí pracovat s 32bitovou verzí nebo rovnou využít všech výhod 64bitového systému 3ds Max. Jde ale o historický krok. Nejenže nikdy před tím uživatelé takovouto volbu neměli, oni ji ani nemají s čím porovnat nebo kde zjistit, zda se přechod vyplatí. 3ds Max je navíc jedním z prvních plně 64bitových programů. Tato platforma je teprve v plenkách. Operační systémy řeší své dětské neduhy, absenci ovladačů, nekompatibilitu nebo neexistující české prostředí. To vše potenciální zájemce pochopitelně odrazuje. Pokud k tomu přidáme několik otázek, které napadnou každého uživatele, jenž zaslechne o 64 bitech, je jasné, že tento článek musel vzniknout. Je opravdu 3ds Max na nové platformě rychlejší? Vyplatí se přejít? Jsou výhody 64bitového systému opravdu tak důležité? Odpovědi na tyto otázky vám přinesou následující řádky.
4x HDTV aneb kompletní řešení ultravysokého TV rozlišení z Japonska.
HDTV zobrazovače a přehrávače se ještě pořádně nestačily usadit v našich obývácích a v Japonsku již přemýšlejí o nové generaci TV systému s ultravysokým rozlišením, tzv. Ultra High Definition TV. Tento TV systém je již kompletně navržen jako ucelené řešení s neuvěřitelným rozlišením odpovídajícím čtyřnásobku nejvyšší normy HDTV 1080p, konkrétně 7680 x 4320 pixelů (32 Mpix). Tato skutečnost se zdá být téměř jako sci-fi vzhledem k tomu, že v našich zeměpisných šířkách se až nyní řeší první vážné diskuse o digitálním televizním vysílání DVB-T, objevují se první známky přítomnosti IPTV technologie a mnozí zasvěcení se snaží zjistit, jak je to s tím HDTV.
S rozvojem širokopásmového připojení (Broadbandu) se do popředí dostává i otázka aplikací. Zatímco pro brouzdání po webu stačí pár stovek kilobitů za sekundu a pro komunikaci prostřednictvím elektronické pošty dokonce jen několik desítek, v čase se měnící multimediální formáty (jako audio nebo video) již širokopásmové připojení potřebují.
Pokud byl rychlý Internet pouze na vysokých školách a v několika málo komerčních organizacích, dali se uživatelé obsluhovat klasickou cestou podobnou tomu, jak funguje web - tj. jeden server obsluhuje všechny klienty. S nástupem přípojek o kapacitě v řádu megabitů za sekundu se však situace mění.
Do rukou se mi k otestování dostala REV mechanika od známého výrobce videoeditačního software, potažmo i hardware, fimy Grass Valley. Jedná se o původní koncept firmy Iomega, tedy mechaniku pracující s kazetkami (disky), na něž lze zapsat až 35 GB dat (70 GB komprimovaně). Kazety nejsou páskové, ale jsou to v podstatě malé pevné disky, mají ale pouze plotny a motorek, zbytek (hlavně čtecí hlavy) je uložen v mechanice. Tím se částečně eliminuje nebezpečí poškození při nešetrném zacházení s REV médiem, přesto bych ale byl při manipulaci s tímto diskem obezřetný. Velkou výhodou oproti páskovým záznamovým médiím je rychlost, standardně 25 MB/s při práci s videem a výrobce tvrdí, že propustnost tohoto zařízení může být až 110 Mb/s...
MIDI konzole se SW jako vstupenka do světa VJingu.
Asi dnes nemusím vysvětlovat, co znamená zkratka VJ, nejen návštěvník různých tanečních party, ale i běžný příznivec živé hudby se s mixovanou video projekcí setkává poměrně běžně. Méně často se s vybavením pro Vjing zabýváme na stránkách PiXELu, proto si v úvodu vyprávění o motion dive .tokyo dovolím malou osvětu. Jelikož VJ komunita je poměrně specifická a určitá část programátorsky zručných performerů se dívá na komerčně dostupné produkty skrz prsty, pro jistotu upozorňuji, že tento článek je psán z pohledu mírně zasvěceného uživatele hotových nástrojů.
Vektorových grafických editorů je ve srovnání s bitmapovými poměrně málo a proto je každá novinka v této oblasti vítaná, DrawPlus navíc není na trhu žádným nováčkem.
DrawPlus 8 je grafický editor kombinující vektorovou grafiku s bitmapovou, primárně ale slouží právě k tvorbě, úpravám a publikování vektorových ilustrací. Program používá techniku fotorealistických štětců, pomocí kterých lze nejen imitovat různé malířské a umělecké styly, ale také pracovat s efekty a dalšími kreslícími technikami. Součástí DrawPlus 8.0 je zhruba 200 vektorových a bitmapových štětců pro design nejrůznějších technických či přírodních objektů, pozadí a scenérií. Na přiloženém Resource CD je dále více než tisícovka předloh různých designů a tiskových šablon, cca dvě desítky výukových kurzů, kliparty a další bonusové materiály.
átý díl seriálu se bude opět věnovat podrobnému popisu instrukční sady DVD virtuálního stroje (dále je DVD VM). V minulém dílu jsme si popsali prvních 11 z celkově 36 instrukcí, s jejichž pomocí můžeme řídit chování DVD přehrávače při přehrávání DVD disku. Začneme tedy s příkazem "LinkTopPG".
DVD authoringový nástroj, který šlape na paty profesionálním kolegům a přitom ho lze koupit za rozumnou cenu.
DVD authoringový program DVD-lab je dílem menší a poměrně neznámé kanadské společnosti MediaChance se sídlem v Ottawě. S první verzí tohoto programu jsme se mohli poprvé setkat v dubnu roku 2003. Tehdy se ještě nejednalo o verzi PRO, ale pouze o verzi Standard, jejíž vývoj byl ukončen ještě koncem téhož roku. Poté pokračovaly práce pouze na verzi PRO, se kterou jsme se mohli poprvé oficiálně setkat asi o rok později. Dnes již máme možnost pracovat s její druhou verzí. Pár slov budeme také věnovat nejnovější verzi, která nese označení Studio.
Nová verze programu pro audio nahrávání, editaci, mixáž a mastering.
Z německé firmy MAGIX vyplouvá nová vlajková loď, vlastně jedna velká a dvě menší. Samplitude vyplouvá hned ve třech verzích. Nejmenší a také nejlevnější je Samplitude Master, která má pouze dvě stereo stopy a dvě Send sběrnice. Slouží k editaci, masteringu a vypalování audio stop. Pracuje především jako audio editor se zpracováním zvuku v reálném čase. Druhá verze nese název Samplitude Classic. Nabízí editační vlastnosti Master verze, navíc však přidává možnost pracovat s až 64-mi audio stopami, šesti Send sběrnicemi a osmi nezávislými skupinovými sběrnicemi. Nabízí osm Insert efektů na stopu a použití osmi VSTi nástrojů. Dále je rozšířena o dávkové zpracování, efekty, MIDI záznam, přehrávání a editaci. Nejvýše na evolučním stupni řady Samplitude stojí verze Professional.
Hardwarová akcelerační karta s virtuálními efekty.
Americká firma Universal Audio se již od poloviny minulého století věnuje vývoji a výrobě analogových dynamických procesorů. Několik jejích produktů se stalo fenoménem ve studiové praxi, a to především díky jednoduchému ovládání a výbornému zvuku. Před několika lety se firma vrhla na výrobu akcelerační karty UAD-1. Jedná se o procesorovou kartu, na níž hostují VST, RTAS a Audio Unit efekty. Omezení je pouze v tom, že tyto efekty musí být speciálně navrženy k podpoře akcelerační karty. Firma dodává velkou zásobu efektů, především z vlastní dílny. Díky tomu znovu ožívají jejich legendární procesory, tentokráte ve virtuální podobě. Hardwarová akcelerace velmi pomáhá procesoru počítače. Ten se při použití akcelerovaných efektů stará pouze o zobrazování grafického rozhraní efektů a vlastní zvuk je vypočítáván na kartě.
Firma Sony neusnula na vavřínech a pro letošní podzim připravila několik zajímavých novinek. Jde například o nové verze programů Vegas 7 a DVD Architect 4, které si představíme v příštím čísle. Pro toto číslo však máme k dispozici absolutní novinku - Sony Cinescore, program pro automatickou tvorbu profesionálních hudebních podkladů.
Stejně jako všechny aplikace firmy Sony je i program Cinescore určen pouze pro uživatele pracující v operačním systému Windows. Pokud se již někdo setkal s programy firmy Sony, bude mít ovládání Cinescore během krátké doby v malíčku.
