Následující článek je úvodním dílem série návodů, v nichž se postupně seznámíme s programem Blender, jeho nástroji a vším, co je třeba k tvorbě modelů, scén a animací.
Pokud požadujeme nástroj pro tvorbu 3D grafiky, existuje několik možných prostředků pokrývajících potřeby daného odvětví. Častým shodným znakem pro kvalitní vizualizační 3D nástroj je cenová náročnost, která ale ne vždy odpovídá potřebám zákazníka prostřednictvím svých funkcí. Dnes si povíme o jedné z alternativ, po které může uživatel sáhnout, pokud přímo nepožaduje hi-end aplikaci například pro tvorbu filmových efektů. Touto velice zajímavou alternativou je nástroj pro efektivní vytváření 3D grafiky jménem Blender. Blender je podobně jako například 3ds max nebo Cinema 4D aplikace obsahující vše potřebné pro modelování, animování, práci s materiály, render i následnou post-produkci. Má však jednu nespornou přednost. Je freeware a proto pro jakékoliv, tedy i komerční použití zcela zdarma.
V pátém dílu se blíže podíváme na animační editory v 3ds max.
V minulých dílech seriálu jsme si již popsali téměř všechny metody animace v 3ds max. Kromě základních animačních metod to byly zejména omezovače a kontrolery, hierarchie a kinematika. Dnešní de facto závěrečný díl je věnován nástrojům zpracovávajícím animační informace, klíče a animační křivky. Jedná se o sadu nástrojů TrackView a drobné animační utility, které uživatelé naleznou v panelu Utilities.
V článku se budu zabývat popisem přípravy a práce na projektu, který byl od počátku tvořen s vědomím, že se po finálním renderingu bude tisknout na plakát o velikosti A3 v rozlišení 300 dpi, což odpovídá rozlišení 4960 x 3507 pixelů.
Fáze tvorby se nijak zvlášť nelišila od jakéhokoliv jiného projektu určeného pro rendering jen do tzv. still image (statický obraz). Nicméně některé části, jako např. texturování, bylo na pokraji - jak by někteří mohli konstatnovat - extrému a to právě kvůli danému finálnímu rozlišení, které bylo zapotřebí dodržet pro čistý výtisk na daný rozměr papíru bez viditelných pixelů a zachování kvality obrazu.
Ústřední téma jsem si vybral hned z několika důvodů: v první řadě proto, že jsem velký fanda série DOOM a konceptů ke hře DOOM3, dále proto, že jsem chtěl udělat něco trošku jiného, než co jsem dělal jako najatý 3d grafik a zároveň jsem chtěl výsledek poslat do přijímacího řízení k Expose III (bohužel jsem ale ve finále nestihl uzávěrku). Ještě chci dodat, že jsem se stále snažil držet původního konceptuálního designu od Kennetha Scotta, proto jsem v závěru zvolil dosti kontrastní textury a barvy, relativně jednoduché osvětlení, abych výsledný vzhled ještě více přiblížil vzhledu hry, a také podobný styl, z důvodů jistého respektu k původnímu autorovi. A konečně poslední věc - tento obraz je věnován všem fandům série DOOM a samotnému id Software.
Podrobný pohled na dlouho očekávaný modelovací program, zaměřený především na modelování technikou Subdivision Surfaces.
Modelovací program modo byl uveřejněn na konferenci Siggraph již v létě roku 2004. Tehdy však k tomuto programu neexistovala zkušební verze, žádný návod a všichni byli odkázáni takřka pouze na informace vypuštěné ze strany tvůrců, kteří program samozřejmě jen vychvalovali. Nyní, s téměř rok trvajícím odstupem, se situace zásadně změnila. K dispozici je zkušební verze, mnoho výukových materiálů i update programu a tak nastal pravý čas seznámit se s programem detailněji.
V minulém dílu jsme se podívali na základní práci s Hairs a Dynamic Curves. Ukázali jsme si, jak lze z dynamických křivek jednoduše vytvořit například plochu simulující trampolínu a slíbil jsem vám, že v tomto dílu probereme něco více z práce s tímto prvkem. Nyní se tedy opět podíváme na dynamické křivky a závěrem ještě doplníme několik drobností ohledně vlasů.
Video průmysl se pomalu ale jistě začíná ubírat ze standardního rozlišení obrazu k HDTV, mobilní přístroje obsahují stále lepší rozlišení displejů s možností přehrávání videa. To vše přináší nové požadavky na přenos video signálu po stávajících přenosových trasách. Technologie přenosových tras je však limitována a to nezávisle na tom, zda jde o bezdrátový nebo kabelový přenos. Pro přenos většího počtu dat při zachování stejné šířky přenosového pásma přichází v úvahu jediný způsob a tím je efektivní komprese.
Firma Apple letos na jaře na konferenci NAB ohlásila řadu inovací týkajících se zpracování digitálního videa. Dnes a v několika navazujících článcích se trochu blíže podíváme na jednu z nejvýznamnějších novinek, na Final Cut Studio.
Skupina profesionálních aplikací pro tvorbu a zpracování digitálního videa firmy Apple se již v předcházejících verzích stávala čím dál lépe integrovanou. Šlo tedy spíše o jeden kompletní softwarový balík než o řadu samostatných programů. Tím Apple ostatně jen následoval podobnou cestu amatérských aplikací pro práci s videem iMovie, GarageBand a iDVD, které se již dávno obdobně spojily do balíku iLife s dalšími aplikacemi pro práci s multimédii. Od letošního roku jsou tedy i profesionální aplikace k dispozici v jediném společném balení. Balík obsahuje čtveřici základních a řadu doplňkových aplikací. Celá sada pak umožňuje plně profesionální střih digitálního videa, včetně vazby na klasický film, již zajišťuje pomocná aplikace Cinema Tools, jeho ozvučení, doplnění trikových záběrů a efektů a authoring DVD disků včetně možnosti tzv. "Seamless Branching".
Výměnné objektivy a High-Definition opět o něco dostupnější.
O tom, že se ve světě digitálního videa opět děje cosi převratného, si již cvrlikají vrabci na střeše. Formát DV "zdemokratizoval" výrobu televizních pořadů a nyní, zdá se, provede totéž HDV s filmovou tvorbou. Pokud totiž necháme stranou otázku distribuce a dosud přetrvávající potřebu přepisu na 35 mm film, pak hlavní překážkou skutečně dostupné digitální filmové výroby byla cena technologií. První "levné" kamery s vysokým rozlišením víceméně kopírovaly provedení poloprofesionálních (prosumer) modelů, tedy kompaktní tělo s pevným objektivem. Teď ale přichází něco úplně jiného a vyvolává obrovská očekávání - HDV kamera s výměnnými objektivy JVC GR-HD100.
Před časem společnost Adobe představila svůj inovovaný balík Adobe Creative Suite 2, který jsme recenzovali v minulém PiXELu. Nedílnou součástí Creative Suite 2 je rastrový editor Adobe Photoshop. Protože se v něm objevila řada zajímavých novinek, nebude jistě na škodu vrátit se k některým vylepšením Photoshopu a podrobněji je okomentovat.
Pro digitální malbu je k dispozici řada úžasných programů, které jsou k malování přímo určené, což se o Photoshopu říct nedá; to ale nemusí zase tolik vadit, protože i Photoshop je od své sedmé verze, kdy si s sebou do života přinesl novou filosofii nastavování a práce se štětci, lecčeho schopen. Navíc, digitální tvorba ve skutečnosti ani nemusí mít s malováním zase tolik společného, pokud možnosti nastavení reálně vypadajících štětců z nějakého důvodu nechcete využívat. Příkladem takového digitálního "malování v uvozovkách", kdy o malování zase tolik nešlo, je i dnešní ukázka.
Nejnovější verze balíku pro webové a elektronické publikování Macromedia Studio 8 se chystá na trh v září letošního roku. Měli jsme v redakci možnost nahlédnout pod pokličku vývojářských verzí Studia 8 a proto se pojďmě nyní blíže podívat na Dreamweaverem 8.
Od roku 1997 se Dreamweaver drží na špičce WYSIWYG HTML editorů s komplexní sadou nástrojů pro tvorbu webových stránek a všeobecně libovolného webového obsahu. Osmá verze Macromedia Dreamweaveru se dostává na trh po dvou letech od uvedení Dreamweaveru 7, respektive Dreamweaveru MX 2004. "Osmička" se od MX 2004 navenek prakticky neliší, uvnitř programu se však skrývá několik zásadně nových a jiných neméně zajímavých a velmi užitečných doplňkových funkcí.
Něco málo přes rok trvalo německé firmě Native Instruments, než představila novou verzi softwarového sampleru Kontakt. Již první generace nástroje byla vytvořena na špičkové úrovni, která měla snad jen dva velké konkurenty, a to Halion od firmy Steinberg a Gigastudio od firmy Tascam. Ostatní podobné samplery jsou také dobré, ale již nemají tak jednoduché ovládání jako výše zmíněné nástroje. U nich si uživatel pouze musel zvyknout na poněkud chaoticky rozložené ovládací prvky. Kontakt 2 pracuje jako samostatná aplikace a rovněž jako plug-in pro rozhraní VSTi, Audio Units, RTAS, DXi, Core Audio, ASIO a DirectSound.
Programů, které mohou upravovat smyčky v reálném čase, je čím dál více a i sekvencery dnes zvládají rozdělit smyčku na jednotlivé údery (Slice) a poté s ní pracovat jako s MIDI daty. V lepším případě je právě s MIDI daty kombinují, kdy tato data určují, který z dílů bude v právě přehrávaném čase hrát. Tato metoda se používá především u samplerů, kdy jednotlivé díly jsou rozloženy na klaviatuře a MIDI data je přehrávají. Jedním z takových nástrojů je i dnes představovaný Stylus RMX firmy Spectrasonics. Ta se již delší dobu zabývá výrobou zvukových bank a smyček, proto zcela přirozeně přešla na výrobu vlastních nástrojů, které by do poslední kapky využívaly firemní zvuky.
Profesionální digitální přístroj se simulací vlastností filmového materiálu.
FujiFilm patří standardně k předním výrobcům fotografických materiálů a přístrojů. Začátkem minulého roku firma oznámila parametry své první chystané průhledové digitální zrcadlovky s označením S3Pro. Mnoho uživatelů této značky zpozornělo a netrpělivě přístroj vyhlíželo, zvláště když výrobce sliboval digitální simulaci filmového materiálu. Dočkali se až v září 2004 ve formě prvních funkčních prototypů na výstavě Photokina. Do našich zeměpisných šířek se přístroj dostal teprve na Vánoce a prakticky okamžitě byl rozebrán. Recenzenti tedy čekali skutečně dlouho, než mohli tento přístroj prozkoumat podrobně, ale čekání se dle našeho názoru vyplatilo.
Profesionální fotografická A3+ tiskárna s horizontálním rozlišením 5760 dpi.
Nástupce osmiinkoustové tiskárny Epson Stylus Photo R800, která také již používala 8 inkoustových kazet UltraChrome Hi-Gloss s vysokou trvanlivostí, je právě testovaná Stylus R1800. Změnil se tedy především potisknutelný formát z A4 na A3+ a velikost tiskové kapičky na nepředstavitelných 1,5 pikolitru. Oblast tisku tedy dosahuje rozměrů až 330 x 483 mm. Dalším velkým plusem tohoto modelu je tisková hlava Epson Micro Piezo, která zaručuje precizní zobrazení i drobných detailů. Přístroj umožňuje připojení pomocí USB 2.0 Hi-Speed a Firewire typu IEEE-1394. Výrobce uvádí až 3x delší trvanlivost výsledků v porovnání s běžnými výtisky. Design tiskárny je laděn v moderním trendu stříbrného metalického plastu v kombinaci s šedočerným plastem. K dispozici je optimalizované rozlišení až 1440 x 5760 dpi.
